Tento článek od Kateřiny Hrubé z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce shrnuje události a novinky, které přinesl v oblasti BOZP rok 2017. V druhé části článku se pak zabývá možnými změnami, které zaměstnance a zaměstnavatele pravděpodobně čekají v roce 2018. Přečtěte si aktuální novinky z oblasti právních předpisů BOZP.

Co nás potkalo v roce 2017

V roce 2016 vyšel zákon č. 88/2016 Sb. – dlouho očekávaná novela zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která se významně dotkla činnosti odborně způsobilých osob v prevenci rizik a koordinátorů BOZP na staveništi. Nastala jim povinnost vést písemně chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti opatřený svým jménem a vlastnoručním podpisem a opatřit svým jménem a vlastnoručním podpisem také zpracované dokumenty související s výkonem této činnosti. Největší dohady vyvolalo ustanovení ohledně kvalifikace koordinátora, který nyní musí mít střední vzdělání s maturitou v oboru vzdělání technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření. Jelikož nikde nebylo specifikováno technické vzdělání, někteří koordinátoři si nevěděli rady, zda toto vzdělání splňují a budou moci tuto činnost vykonávat i nadále, nebo budou muset změnit předmět svého působení. Doteď to není zcela jasné, a tak si někteří uchazeči pro zkoušku shánějí potvrzení ve škole, kterou absolvovali, nebo na ministerstvech (práce a sociálních věcí nebo školství, mládeže a tělovýchovy), že právě jejich obor studia je technického zaměření.

Dále se určil koordinátor jako zpracovatel plánu BOZP na staveništi a po novele nařízením vlády č. 136/2016 Sb. přibyla v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, nová Příloha č. 6, která stanovila obsah plánu BOZP. Touto novelou nastaly změny v nařízení vlády č. 592/2006 Sb. týkající se zkoušek z odborné způsobilosti v prevenci rizik a koordinátora, periodické zkoušky a akreditace pro provádění těchto zkoušek.

Vyšlo nařízení vlády č. 224/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kde došlo k navýšení bodů u některých položek v Příloze 1 a doplnění položky v Příloze č. 4.

Nařízení vlády č. 32/2016 Sb. obohatilo nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, o § 12a upravující nakládání mladistvých žáků s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi v rámci přípravy na povolání.

Vyšlo nařízení vlády č. 217/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Změnila se část týkající se komunálního hluku, jsou uvedeny vztahy pro výpočet průměrné expozice hluku a vibracím za delší dobu, ale k podstatným změnám nedošlo, limitní hodnoty zůstaly stejné.

Zákon č. 229/2016 Sb., kterým se mění zákon o zbraních, způsobil změny i v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Nastaly změny v oblasti posouzení požárního nebezpečí. Stávající § 6b se změnil na § 6c a § 6b obsahuje ustanovení o zdolávání požáru. Ustanovení § 76c hovoří o pokutě až do výše 10 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která provozuje činnost s vysokým požárním nebezpečím bez odsouhlaseného posouzení požárního nebezpečí nebo provede v rozporu s § 6a odst. 7 změnu, která má vliv na obsah schváleného posouzení požárního nebezpečí, dále právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která provozuje činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, bez odsouhlasení dokumentace zdolávání požárů nebo provede v rozporu s § 6b odst. 7 změnu, která má vliv na obsah schválené dokumentace zdolávání požárů. Ustanovení § 85 stanovuje, v jakém případě se vykonává zvláštní požární dozor a § 85a týkající se působnosti Ministerstva vnitra a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního požárního dozoru se zrušil.

S účinností od 31. května 2017 vyšel velmi diskutovaný tzv. protikuřácký zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který zrušil zákon č. 379/2005 Sb. Pro pracoviště však významnou změnu nepřinesl, protože stále platí, že zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. A zaměstnavatel musí zajistit dodržování této povinnosti.

Co nás čeká a možná nemine v roce 2018

Dne 12. 7. 2017 vyšel ve Sbírce předpisů ČR zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. 11. 2017. Čekají nás následující změny.

Ne každý zaměstnanec má svého registrujícího poskytovatele, tak například nebude nutné pokaždé vyžadovat výpis ze zdravotnické dokumentace. Závěr lékařského posudku „osoba zdravotně nezpůsobilá“ se použije pouze v případě vstupní prohlídky, jinak se použije závěr „osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci“. Po schválení novely bude možné vzdát se práva na přezkoumání lékařského posudku, což doposud zákon neumožňoval, a zdržovalo to nástup zaměstnance do zaměstnání.

Lhůta 10 pracovních dnů pro vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci se nemění, ale v některých jiných případech, například pro vydání lékařského posudku o nemoci z povolání, se prodlužuje z 30 na 45 pracovních dnů.

Dohled na pracovištích a poradenství se bude při výkonu prací kategorie 1. provádět jen tehdy, pokud to bude nutné pro ochranu zdraví zaměstnanců.

Již se praktikuje, že zaměstnanci agentur práce absolvují pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb (dále PLS) uživatele, ke kterému jsou přiděleni. Po schválení novely budou mít tuto možnost oficiálně, ale nadále bude platit, že je jejich zaměstnavatel – agentura práce – může vyslat na prohlídku ke svému poskytovateli PLS. Na základě smlouvy mezi agenturou a uživatelem poskytovatel PLS agentury práce bude moci vykonávat dohled na pracovištích uživatele.

Doplňují se některé povinnosti poskytovatelů PLS, které jsou požadovány v prováděcím předpise, ale nejsou v zákoně vyjmenovány. Povinností zaměstnavatele bude informovat poskytovatele PLS, že u zaměstnance, který vykonával rizikovou práci, při které byl exponován rizikovým faktorům, které mohou mít dopady na zdraví i po delší době, nastaly podmínky pro provádění následných prohlídek. Ve vyhlášce bude stanovena délka expozice rizikovému faktoru. Podnět kontrolním orgánům v oblasti BOZP k zjednání nápravy nad dodržováním povinností v BOZP se bude podávat pouze v případě vážného ohrožení zdraví zaměstnance.

Doplňuje se ustanovení, že zaměstnavatel může uhradit vstupní pracovnělékařskou prohlídku uchazeče o zaměstnání i v případě neuzavření pracovněprávního vztahu nebo obdobného vztahu, pokud se tak dohodnou. V případě noční práce hradí případný zaměstnavatel náklady na vstupní lékařskou prohlídku vždy.

Novelizována bude také vyhláška č. 79/2013 Sb., kde nastanou určité změny ve lhůtách pracovnělékařských prohlídek. Doplňuje se také, že mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu práce. Navrhuje se úprava výstupní prohlídky.

Bude zde stanoveno, kdy nebude nutné vyžadovat výpis ze zdravotnické dokumentace. Upřesňuje se, co lze zahrnout pod čas potřebný k provedení prohlídky a kdy se provádějí odborná vyšetření uvedená v příloze 2. Doplňuje se lhůta prohlídek pro noční práci, která se mění na 2 roky. Upravuje se bod 14. v příloze č. 2 části II. „Další práce nebo činnosti s rizikem ohrožení zdraví“.

Tyto změny se promítnou i do zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kde se například prodlužuje platnost lékařského posudku k zotavovacím akcím pro děti na 2 roky nebo se doplňuje správní delikt – neumožnění vstupu bývalému zaměstnanci a příslušným orgánům ověřujícím podmínky vzniku nemoci z povolání. A do zákoníku práce, kde se upraví § 32 o vstupní lékařské prohlídce a § 94 o práci v noci.

V rozsáhlejší novele zákoníku práce byly navrženy například změny v oblasti převedení zaměstnance na jinou práci, výpovědi, konta pracovní doby, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dovolené, práce konané mimo pracoviště zaměstnavatele, doručování písemností. Objevuje se nová povinnost zaměstnavatele předcházet riziku stresu spojeného s prací a riziku násilí a obtěžování na pracovišti. Také se uvažovalo o možnosti odborů zakázat nebezpečnou práci. Ale tato novela zákoníku práce je zatím v nedohlednu.

Chystá se aktualizace seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.), kde by se měly nově vyskytnout nemoci bederní páteře, což je ovšem také nejisté. Připravuje se nové nařízení vlády, které by mělo nahradit nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, a nové nařízení vlády, které by mělo nahradit nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.

Autor: Kateřina Hrubá, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.

Zdroj: Časopis Bezpečnost a hygiena práce