Syndrom nemocných nebo také nezdravých budov představuje obrovský celosvětový problém, který postihuje podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) asi 60 % obyvatelstva. Takové budovy velmi negativně působí na zdraví a pohodu člověka. Co vše se za tímto ne příliš známým fenoménem skrývá? Co říkají odborníci? Připravili jsme pro vás velký výtah studií předních světových vědců, ze kterého se dozvíte fakta o tomto alarmujícím problému.
Obsah článku:
- Co je syndrom nezdravé budovy. Definice SBS
- Vědecké studie SBS (Sick Building Syndrome)
- Hlavní příčiny syndromu nezdravých budov
- Co způsobuje syndrom nezdravých budov?
- Typy budov, ve kterých se SBS objevuje nejčastěji
- Jak řešit problémy související se syndromem nemocných budov
Vysvětlivky:
- Anglický název: Sick Building Syndrome.
- Anglická zkratka: SBS.
- Český název: Syndrom nezdravých / nemocných budov.
- Česká zkratka: SNB.
Co je syndrom nezdravé budovy. Definice SBS
Koncept SBS byl původně vyvinut Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1983. V definici, kterou předložila WHO, byla SBS definována jako „soubor nespecifických příznaků, včetně podráždění očí, nosu a krku, duševní únavy, bolesti hlavy, nevolnosti, závratí a podráždění kůže, které se zdají být spojeny s prací na určitých pracovištích, ale také školách a domácnostech.
Později komise Evropských společenství zveřejnila zprávu nazvanou „Sick Building Syndrome: A practical Guide“, česky „Syndrom nemocných budov: praktický průvodce“, který potvrdil a zdůraznil závažnost negativních účinků tohoto jevu.
Jiné definice říkají, že SBS byla definována jako skupina nespecifických symptomů s časovým napojením na konkrétní budovu, ale bez konkrétní nebo zjevné příčiny.
Server Bozp.cz tento syndrom definuje jako špatně navržené, nedomyšlené nebo na špatných místech postavené domy, které díky svým vlastnostem negativně působí na zdraví člověka. Více v článku Syndrom nemocných/nezdravých budov (SBS). Příznaky, faktory, prevence a kontrola
Vědecké studie SBS (Sick Building Syndrome)
Společnou charakteristikou, která se mezi prezentovanými definicemi často opakuje, je „nespecifická“ podstata symptomů SBS. To ukazuje, že příznaky mohou být velmi variabilní, což ovlivňuje různé části lidského těla, v nichž by jejich korelace s SBS mohla být v první řadě výzvou. Syndrom nezdravých budov však může být spojen několika příznaky souvisejících se zdravím, včetně obecných příznaků, jako např. chrapot hlasu, alergie, symptomy podobné chřipce, onemocnění dýchacích cest, nevolnost, závratě, bolesti hlavy, únava a neschopnost koncentrace, onemocnění sliznice, podráždění očí, krku a nosu nebo kašel, ale také kožní symptomy – svědění kůže, obličeje, rukou nebo pokožky hlavy.
Negativní účinky tohoto syndromu jsou vzájemně propojeny, protože výskyt jednoho účinku může vést k projevení druhého. Většina diskutovaných účinků může negativně ovlivnit pohodu, ale i zdraví člověka.
Vědci Amin, Akasah a Razzaly v roce 2015 zkoumali tepelné podmínky a příznaky SBS ve třech klimatizovaných laboratořích technického vzdělávání na univerzitě v Malajsii. Výsledky ukázaly, že většina studentů v každé laboratoři zažila všechny příznaky SBS. Mezi nejčastější příznaky patřila zejména suchá pokožka, následovaná rýmou, suchýma očima, ucpaným nosem, únavou a doprovázená chřipkovými příznaky.
V další studii z roku 2015 se Seyed Akbar Jafari pokusil posoudit asociaci SBS s jednotlivými faktory a látkami znečišťujícími ovzduší mezi zaměstnanci ve dvou kancelářských budovách v Íránu. Zjistil, že hlavními přispěvateli syndromu nemocné budovy mezi zaměstnanci byla recyklace vzduchu v místnostech pomocí ventilátorových cívek, dopravní hluk, špatné osvětlení a budovy umístěné ve znečištěné metropolitní oblasti. Mezi nejčastějšími příznaky zjištěnými u zaměstnanců byly malátnost (pocit nepohodlí) a bolest hlavy. Jako další známky účinků mezi zaměstnanci identifikoval sucho v krku, kašel, sputum (chrchel), sípání, suchost kůže a bolest očí.
Hlavní příčiny syndromu nezdravých budov
Bez ohledu na různé determinanty, které přispívají ke vzniku symptomů SBS, klasifikovala studie „Sick building syndrome: are we doing enough?“ z roku 2018 hlavní příčiny do dvou obecných kategorií:
- faktory související s jednotlivcem,
- faktory související s prostředím.
Faktory související s jednotlivcem
Faktory související s jednotlivcem mohou být pohlaví (ženy jsou náchylnější), historie atopie (genetická tendence k rozvoji alergických onemocnění) nebo alergické poruchy, nízký stav zaměstnanců v organizaci, práce na rutinnějších úkolech, ale také kouření.
Odborníci zjistili, že psychologický stav patří mezi klíčové prediktory symptomů. Kromě toho Sahlberg, Mi a Norbäck v roce 2009 zjistili, že kouření a malování ve vnitřních prostorách budov jsou dva potenciální prediktory symptomů SBS. Důkazem je jejich osmiletý průzkum, při kterém sledovali změny SBS v souvislosti s různými typy vnitřních expozic.
Faktory související s prostředím
Převažující stížnosti syndromu nezdravé budovy však pravděpodobně souvisejí také s okolním prostředím, včetně vlhkosti budov, které podporují růst plísní a bakterií. Některé budovy totiž představují přítomnost nežádoucí vlhkosti v jejich konstrukcích, což může být důsledkem vniknutí zvenčí nebo kondenzace uvnitř struktury. Tento jev může stimulovat výskyt respiračních onemocnění, jako je např. astma.
Co způsobuje syndrom nezdravých budov?
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo až 30 % nových a přestavovaných budov na celém světě uznáno za potenciální nositele syndromu nezdravých budov. Převážně se jedná o uzavřené kancelářské budovy. Uzavřené ve smyslu bez dostatečného přísunu čerstvého vzduchu.
Ačkoliv je špatná kvalita vnitřního prostředí často spojována s vyvoláním SBS, je velmi náročné stanovit a zdůvodnit, co přesně je hlavním zdrojem, který je odpovědný za výskyt konkrétního symptomu. Poslední průzkumy však upozorňují, že mezi hlavní přispěvatele patří:
Fyzičtí přispěvatelé
- teplota – odchylka od tepelné pohody uvnitř budovy,
- vlhkost – nadměrná vlhkost je pohostinné prostředí pro mikroskopické organismy, jako jsou plísně a houby, které představují vážné zdravotní nebezpečí,
- větrání – špatná ventilace může vyvolat výskyt příznaků, jako je snížení produktivity, podráždění nosu a krku, bolesti hlavy, únava, astma, rinitida (zánět nosní sliznice) a zvýšená náchylnost k nachlazení a chřipce,
- úroveň osvětlení – špatná kvalita světla může přímo ovlivnit vizuální pohodlí a zároveň lidské zdraví,
- hluk – je všudypřítomný a vlivný zdroj stresu s velkým potenciálem k rozptýlení,
- kvalita ovzduší – kvalita vnitřního vzduchu může být ovlivněna různými faktory, například nevhodným výběrem vnitřních materiálů nebo systémů vytápění, větrání a klimatizace, což ovlivňuje výskyt a růst bakterií a hub ve vzduchu – to vede ke zvýšení možnosti onemocnění dýchacích cest, zejména astmatu,
- elektromagnetické záření – vysoké frekvence jsou gama paprsky, rentgenové paprsky a ultrafialové světlo; nižší frekvence spektra zahrnují mikrovlny; střední frekvence zahrnují rádiové vlny a emise světelných vln, které umožňují vnímat vidění, světelnou a infračervenou energii, která umožňuje vnímání tepla.
Biologičtí přispěvatelé
Kvalita ovzduší uvnitř budovy může být ovlivněna vývojem plísní, hub a roztočů. To znamená, že tito přispěvatelé mohou ohrožovat pohodu a zdravotní stav lidí, kteří se uvnitř pravidelně nacházejí. V souvislosti s tím lze zmínit několik přispěvatelů, kteří přispívají k růstu biologických faktorů uvnitř budov. Jedná se o strukturální poruchu budovy, špatné nebo nedostatečné větrání a přísun čerstvého vzduchu nebo nesprávná údržba budovy. Pravidelné a dlouhodobé vystavování takto infikovanému prostředí může vést ke zdravotním problémům, jako jsou respirační a alergická onemocnění.
Chemičtí přispěvatelé
Studie dokázaly, že některé chemické látky a prach mohou vést k rozvoji SBS. Například Sahlberg a jeho kolektiv v roce 2013 potvrdil existenci pozitivní asociace mezi těkavými organickými sloučeninami mikrobiálního původu, formaldehydem a změkčovadlem texanol s výskytem příznaků nemocných budov, jmenovitě mukózních příznaků na sliznici. Na druhou stranu japonští vědci Takigawa a kolektiv v roce 2010 přišli s výsledky, které dokázaly pozitivní souvislost mezi existencí těkavých organických sloučenin a aldehydů s optickými, nazálními (nosními) a gulárními (krčními) symptomy. Došli k závěru, že chemikálie detekované v japonských nově postavených domech mají tendenci zvyšovat riziko subjektivních symptomů u obyvatel trpících SBS. V jiné studii zase Sahlberg, Mi a Norbäck v roce 2009 zkoumali změny SBS a různé typy expozic v domácím prostředí po dobu 8 let. Došli k závěru, že vnitřní malba je jednou z hlavních příčin SBS. Kromě toho bylo zjištěno, že přítomnost jemného prachu je také spojena se syndromem nemocných budov.
Psychosociální přispěvatelé
Syndrom nemocných budov může představovat vážné ohrožení psychosociálního stavu jedince tím, že ho vystaví úzkosti, depresi, psychické nepohodě, pracovní zátěži a snížení výkonu. Jedním z psychosociálních faktorů, který je považován za účinný při vývoji SBS, je monotónní pracovní prostředí. To je stav, kdy jsou zaměstnanci povinni neustále dokola opakovat stejné činnosti nebo úkoly. To může mít za následek snížení míry produktivity. Vědci Crawford a Bolas už v roce 1996 zdůraznili úlohu pracovního stresu, který má úzce souviset s výskytem příznaků syndromu nemocných budov. Je však třeba říct, že i přes významný dopad psychosociálních přispěvatelů je počet vědeckých studií se zaměřením na zkoumání jeho dopadů celkem omezený.
Mohlo by vás zajímat: Stres a šikana na pracovišti
Individuální přispěvatelé
Individuální přispěvatelé představují charakteristické vlastnosti každého jednotlivce, které mohou zesílit účinek syndromu. Vědci totiž zjistili, že svou roli ve spojení s SBS hraje také pohlaví, genetická tendence k rozvoji alergie, kouření a psychický stav člověka. Kombinace alergie na roztoče kočičího nebo domácího prachu je též významným rizikovým faktorem.
Atributy způsobující syndrom nemocných budov nejsou omezeny jen na výše zmíněné přispěvatele. Další faktory jsou např. stavební materiály, špatná hygiena, dostupnost ozonu nebo organických rozpouštědel a formaldehydu v atmosféře, ale také kancelářské vybavení (zejména tiskárny), nábytek a další materiály a produkty umístěné nebo používané v budově s potenciálem k produkci výparů nebo kontaktní dermatitidy, napadení vzduchovými chemickými výpary nebo plyny ze všech komponent v budově. Také zamoření různými druhy škůdců a hmyzem (myši, potkani a švábi) může hrát významnou roli směrem k nezdravému stavu budovy.
Ve studii z roku 2001, kterou provedl Lee, Lam a Fai, byla použita zkušební komora k charakterizaci míry znečišťujících látek, které vypouští některé kancelářské zařízení, konkrétně fax, laserové a inkoustové tiskárny, skenery a kopírovací stroje. Vědci měřili koncentraci těkavých organických látek, celkového množství těkavých organických látek, ozonu, dýchatelných částic (PM 10) a také teplotu spojenou s použitím těchto zařízení. Výsledky naznačují, že nejvyšší emisní sloučeninou byly toluen, ethylbenzen, m,p-oxylen a styren. Emise ozonu a těkavých organických látek, které produkují laserové tiskárny byly výrazně vyšší než inkoustové tiskárny.
Jiná studie z roku 2015 od vědců Kowalska, Szewczyńska a Pośniak ukázaly, že provoz těchto zařízení může významně vést k produkci těkavých organických látek v typickém kancelářském prostředí. Kromě toho byly chlorované organické sloučeniny jedinými determinanty nalezenými mezi zkoumanými těkavými organickými sloučeninami mikrobiálního původu, které mohou přispívat k rakovině.
| Přispěvatel | Příznaky | |
| Fyzický | Teplota – Odchylka od prahu tepelné pohody (horké nebo studené). 21 °C se doporučuje pro lepší výkon a zdraví. | Rozptylování, snižování rychlosti produktivity. |
| Vlhkost vzduchu – Teplota nad 32 °C a relativní vlhkost nad 60 %. | Rostoucí plísně a houby, svalové křeče, mdloby, úpal, snížení zdravotní kondice. | |
| Větrání – Špatné větrání, méně než 8 l / s na ventilační rychlost na osobu. | Snížení rychlosti produktivity, podráždění nosu a krku, bolesti hlavy, únava, astma, rýma a náchylnost k nachlazení a chřipce. | |
| Úroveň osvětlení – Špatná kvalita světla, špatná úroveň osvětlení. 1000 luxů je navrženo pro lepší výkon a zdraví. | Narušení spánkového vzorce, snížení rychlosti produktivity, zvýšená možnost výskytu nebezpečných událostí. | |
| Hluk – Nízkofrekvenční šum (20–100 Hz), expozice hluku v noci. | Rozptylování, ovlivnění výkonu, poruchy chování a kardiovaskulární účinky, problémy se sluchem, bolesti hlavy, zvýšení krevního tlaku. | |
| Kvalita vzduchu – Špatná kvalita vnitřního vzduchu, CO2 , SO2 , O3, PM 10. | Onemocnění dýchacích cest, snižování rychlosti produktivity, únava, horší rozhodování. | |
| Elektromagnetické záření – Dlouhodobé vystavení emisím stavebních materiálů. | Onemocnění dýchacích cest a rakovina plic. | |
| Biologický | Plísně, houby a roztoče, 6-pentyl-2-pyron | Respirační a alergická onemocnění, mukózní a kožní problémy, podráždění nosu. |
| Chemikálie | Stavební materiály, mikrobiální těkavé organické sloučeniny, formaldehyd, změkčovadlo texanol, jemný prach, koncentrace C14 3 – OH, C18 3 – OH CO2. | Mukózní, optické, nazální a gulární příznaky, rýma a respirační problémy. |
| Psychosociální | Monotónní pracovní prostředí, pracovní stres. | Úzkost, deprese, nepohodlí v životním prostředí, pracovní zátěž a snížení výkonu. |
| Individuální | Pohlaví, genetická tendence k rozvoji alergie, atopie, rodičovské astma / alergie, kouření a psychický stav. | U jedinců s těmito charakteristikami je pravděpodobnější náchylnost na různé typy SBS. |
Typy budov, ve kterých se SBS objevuje nejčastěji
Syndrom nezdravých budov byl identifikován po celém světě v různých typech budov. Podle vědeckých studií patří mezi objekty, kde se nejčastěji objevuje syndrom SBS:
- kancelářské budovy,
- školy a univerzity,
- bytové domy,
- ubytovny,
- firmy.
V níže uvedené tabulce, která vychází z vědecké studie, je evidentní, které typy budov trpí nejvíce a jaké jsou nejčastější příznaky syndromu nezdravých budov.
| Autor | Země | Typ budovy | Identifikované příznaky spojené s SBS |
| Magnavita (2015) | Itálie | Firmy | Úzkost, deprese, nepohodlí v životním prostředí a pracovní napětí. |
| Jafari a kol. (2015) | Írán | Kancelářské budovy | Malátnost, bolest hlavy, sucho v krku, kašel, sputum, sípání, suchost kůže a bolest očí. |
| Zhang a kol. (2014) | Čína | Školy | Příznaky kožních a mukózních poruch. |
| Shan a kol. (2016) | Singapur | Školy | Problémy týkající se hlavy a očí. |
| Norbäck et al. (2016) | Malajsie | Školy | Oční problémy, rýma, bolest hlavy a únava, příznaky krčních a kožní problémů. |
| Lim a kol. (2015) | Malajsie | Univerzity | Dermální, mukózní a obecné příznaky. |
| Amin, Akasah a Razzaly (2015) | Malajsie | Univerzity | Suchá kůže, rýma, suché oči, ucpaný nos, únava a příznaky podobné chřipce. |
| Sun a kol. (2013) | Čína | Ubytovny | Obecné příznaky nemocných budov, mukózních nebo kožních problémů a podráždění nosu. |
| Sahlberg a kol. (2013) | Švédsko / Estonsko / Island | Bytové domy | Obecné příznaky nemocné budovy (tj. Mukózní příznaky). |
| Takigawa a kol. (2010) | Japonsko | Bytové domy | Optické, nazální a gulární příznaky. |
| Tsai, Lin a Chan (2012) | Tchaj-wan | Kancelářské budovy | Podráždění očí a příznaky horních cest dýchacích. |
| Lukcso a kol. (2016) | USA | Kancelářské budovy | Astma a alergické onemocnění. |
| Gomzi a kol. (2007) | Chorvatsko | Kancelářské budovy | Únava, bolavé a suché oči a bolesti hlavy. |
| Runeson-Broberg a Norbäck (2013) | Švédsko | Kancelářské budovy | Bolest hlavy, únava, nevolnost a pocit nachlazení. |
Jak řešit problémy související se syndromem nemocných budov
Pro řešení problémů souvisejících s SBS je klíčovou strategií zlepšování ventilačních systémů. Správný návrh ventilačního systému může kromě účinného uspořádání místnosti, včetně promyšleného uspořádání sezení, pomoci zmírnit příznaky. Tyto navrhované strategie, tzn. zlepšení cirkulace vzduchu v celé budově, ale také uspořádání budovy, jsou slibné a mohou vést ke zlepšení kvality vnitřního vzduchu. Důležitý je též pravidelný úklid, čištění a obecně zlepšování stavu hygieny interiéru.
Vědecký pracovník Lu a jeho kolektiv v roce 2016 uvedli, že snížení vlhkosti a plísní v domácnosti, regulace emisí znečišťujících ovzduší z renovací domů a zlepšení větrání budov prostřednictvím častého otevírání oken a používání odsávacího ventilátoru v koupelně může být v boji proti SBS velmi účinné.
Provádějte pečlivou kontrolu teploty v místnostech pomocí klimatizace, využití slunečního štítu k řízení slunečních paprsků a používejte dostatečně vysoký ventilační proud. Ventilace je účinné opatření pro kontrolu znečištění vnitřního vzduchu způsobeného emisemi těkavých organických sloučenin.
Zvažte všechny preventivní strategie navržené ke zmírnění expozice vnitřním chemikáliím jako řešení, jak zabránit výskytu SBS v nově postavených domech. Minimalizujte používání škodlivých stavebních prvků v interiéru, snižte hromadění vlhkosti už během výstavby objektu a dosáhněte rovnováhy topení, větrání a klimatizace (HVAC) pro regulaci tepelné pohody a vlhkosti, aby se snížila možnost vnitřního vývoje plísní.
Ve vnitřních prostorech snižte nebo zakažte kouření, pravidelně kontrolujte systém HVAC – vyměňujte vzduchové filtry a čistěte klimatizační jednotky a venkovní přívody vzduchu, čistěte a kontrolujte regulaci vstupních a výstupních otvorů (difuzory) systémů HVAC uvnitř různých místností budovy, aby byl zajištěn maximální přívod vzduchu, čistěte interiér – podlahy, koberce, vybavení a nábytek, otevírejte okna a dveře a větrejte místnosti, čistěte venkovní prostory kolem budovy, které jsou blízko přívodu vzduchu do systémů HVAC.
Kromě revidovaných strategií bylo provedeno několik studií, které mají pomoci zlepšit kvalitu vnitřního vzduchu a řešit obavy ze syndromu nezdravých budov. Jedním z těchto opatření pro zlepšení zdravotního stavu jedince je využití tzv. zelené budovy. Statistické analýzy prokázaly významné zlepšení kvality ovzduší, produktivity a fyzické pohody.
Studie z roku 2017, kterou provedl Ghashghaei a jeho kolektiv, zkoumala dopady chladných barev ve vnitřních prostředích na pocity seniorů ve výškových budovách v Malajsii. Uvědomili si, že chladné barvy mohou významně změnit hladinu krevního tlaku, tepovou frekvenci a teplotu kůže. Jejich analýza dospěla k závěru, že použití konkrétních barev může mít za následek relaxační pocit.
Strategie řešení syndromu nemocných budov
| Autor | Navrhovaná strategie řešení SBS | Typ budovy |
| Shan a kol. (2016) | Správná konstrukce ventilačního systému a pečlivé uspořádání dispozice místnosti | Univerzita |
| Norbäck a kol. (2016) | Zlepšení čištění ve školách | Školy |
| Lim a kol. (2015) | Vylepšení ventilačního systému a časté čištění | Kancelářské prostředí, univerzita |
| Amin, Akasah a Razzaly (2015) | Použití funkčního regulačního systému k řízení teploty vnitřního vzduchu | Laboratoř |
| Lu a kol. (2016) | Snížení plísní / vlhkosti, regulace emisí do ovzduší z renovací domů a zlepšení větrání budov | Domov |
| Norbäck a Nordström (2008) | Regulace vnitřní teploty, sluneční štít, použití dostatečného ventilačního systému | Třída |
| Zhang a kol. (2011) | Časté čištění a zlepšování hygieny | Škola |
| MacNaughton a kol. (2016 , 2017), Singh a kol. (2010), Miller a kol. (2009) a Thatcher a Milner (2016) | Zelená budova | Administrativní budova, Obytná budova |
| Ghashghaei a kol. (2017), Kaplan (1992), Söderlund a Newman (2017) a Van a Bergs (2001) | Biofilní design (pohled / přístup k přírodě); pokojové rostliny; přírodní vzory, barvy a materiály; prostorové konfigurace poskytované přírodou | Vězeňská budova, Starší dům, Administrativní budova |
Nejrozšířenějším opatřením požadovaným k řešení symptomů SBS je aplikace správných ventilačních systémů. Tato strategie lze obecně rozdělit do dvou hlavních skupin:
- první skupina se týká těch opatření, která nevyžadují velké změny, např. fyzické změny ve struktuře budovy, pravidelné čištění a úklid nebo udržování hygieny;
- druhá skupina se týká těch opatření, která naopak vyžadují fyzické změny, např. implementace zeleně v budově nebo zlepšení odvětrávacích systémů.
Na základě mnohých světových studií lze odvodit, že za účelem účinného boje proti syndromu nemocných budov a dosažení zdravého prostředí v budovách je třeba vzít v úvahu následující klíčové faktory:
- čerstvý a čistý vzduch a správné, ideálně přirozené větrání,
- tepelně pohodlné prostředí, tzn. přijatelná úroveň teploty a vlhkosti,
- přiměřená akustická úroveň a minimalizovaná úroveň vnějšího hluku,
- přijatelná úroveň CO2 a minimální úroveň znečišťujících látek v interiéru, tzn. NO2,
- kontrola úrovně vlhkosti – příliš mnoho vlhkosti může zvýšit růst bakterií a plísní,
- dostatečné denní světlo, ale ne příliš intenzivní či oslňující,
- kontrola solárního zisku – příliš mnoho skla může vést k vnitřnímu přehřátí,
- přijatelné použití materiálů bez toxicity, mikrobů, vlhkostí, plísní apod.,
- vhodné alokace krajiny a případně kontakt s přírodou,
- správné použití barev odpovídající funkčnosti a záměru budovy,
- efektivní rozvržení a uspořádání nábytku pro podporu flexibility a spolupráce,
- ergonomické uspořádání interiéru a pracoviště,
- přiměřené používání digitálních technologií.
Zdroj: Sick building syndrome: are we doing enough? Autoři studie: Amirhosein Ghaffarianhoseini, Husam AlWaer, Hossein Omrany, Ali Ghaffarianhoseini, Chaham Alalouch, Derek Clements-Croome & John Tookey.
Nejnovější komentáře