Olovo je těžký a vysoce toxický kov, který je pro lidský organizmus, zejména pak pro děti, velmi nebezpečný. Vyskytuje se například při výrobě autobaterií nebo skla a je potřeba se před ním patřičně chránit. Z hlediska bezpečnosti práce existuje pro člověka celá řada rizik. V tomto článku se zaměříme na legislativu týkající se olova, otravu a snižování expozice olovem.

Historie používání olova

Dlouho to vypadalo, že olovo je něco jako zázračný kov. Jedná se o jeden z nejstarších kovů objevený lidmi. Je měkký, tvárný a má nízkou teplotu tání, takže je ideální pro nejrůznější aplikace. V období Římské říše se používalo k budování vodovodního potrubí, akvaduktů nebo dokonce i v kuchyni, jako sladidlo (octan olovnatý), zatímco staří Egypťané ho používali jako přísadu do očního make-upu. V modernějších dobách bylo olovo používáno také v munici a různých ochranných nátěrech.

„Olovo je nejstarším průmyslovým jedem. Popisuje ho již Hippokrates.“

Bohužel na konci 19. století bylo zjištěno, že olovo je ve skutečnosti neuvěřitelně toxické a nebezpečné pro lidské zdraví. Jedná se totiž o silný neurotoxin, který se hromadí v kostech a měkkých tkáních těla. To může vést ke křečím, kómatu nebo dokonce smrti. Olovo bylo často používáno též jako přísada v barvě. To způsobilo, že lakování s olovem vytvářelo sladkou chuť onoho lakovaného materiálu. Takové materiály a předměty se staly velmi lákavé pro malé děti, což vedlo k jejich otravě. Proto vznikla celá řada mezinárodních zákazů a předpisů, která omezují používání olova v každodenním životě. Ve skutečnosti jsou ale nejvíce ohroženi dospělí lidé, kteří pracují v odvětví tavení, rafinace, legování a lití olova. Je proto nezbytně nutné na olovo hledět také z hlediska bezpečnosti práce a ochrany lidského zdraví.

„V přírodě se olovo vyskytuje v podobě rud – cerusit, galenit, anglesit.“

Olovo není možné cítit, ochutnat nebo ho vidět v prašném stavu, takže je težké dopředu poznat, že hrozí otrava. Znamená to, že testování olova je na vysoce rizikových pracovištích zcela nezbytné. Díky testování je možné se před účinky olova chránit a zamezit tak dlouhodobým zdravotním problémům. Pokud se na pracovišti vyskytuje, měly by být zavedeny odpovídající pokyny pro zdravé a bezpečné pracovní podmínky pro ty, kteří s ním pracují.

Olovo a bezpečnost práce

Olovo a legislativa

Mezi nejdůležitější zákony, nařízení a vyhlášky týkající se olova a BOZP patří:

  • § 7 zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
  • § 13, 14 a 15 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
  • příloha č. 2 – část A, B, příloha 3 – část C. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
  • Zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., ve znění Vyhlášky č. 107/2013 Sb., zejména příloha č. 1 a 2
  • Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění Nařízení vlády č. 168/2014 Sb.
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Text s významem pro EHP)

Vlastnosti a využití olova

Olovo je těžký kov a má vysokou hmotnost. Vyrábí se z něj například střelivo, které má díky jeho vlastnostem velmi vysokou průraznost. Je velmi odolné vůči korozi, proto se používá při výrobě vodovodních trubek. Olovo pohlcuje rentgenové záření, ale i gama paprsky, proto se využívá jako ochrana na pracovištích, kde se vyskytuje elektromagnetické záření – rádiové vlny, terahertzové záření, infračervené záření, světlo, ultrafialové záření, rentgenové záření a záření gama. Používá se také při výrobě autobaterií nebo skla – zvyšuje index lomu. Ze slitin olova jsou asi nejvýznamnější pájky na pájení jednoduchých obvodů.

Otrava olovem

Olovo se do lidského těla může dostat několika způsoby:

  • trávicím traktem – ukládá se v kostech
  • dýchacím systémem – inhalace par a prachu olova a jeho sloučenin v průmyslu
  • kůží – pronikají lipofilní organické sloučeniny
  • placentární bariérou – může se dostat i do mateřského mléka

„Dospělého člověka usmrtí přibližně 1 g olova.“

Otrava nejčastěji vzniká při vdechování par v průmyslových odvětvích, kde se s olovem pracuje, ale také požitím vysoce kontaminované potravy nebo při vyplavení olova z kostí. Rozlišujeme dva druhy otravy olovem – akutní a chronická. Z hlediska bezpečnosti práce je otrava olovem velmi nebezpečná v obou případech.

Akutní otravu olovem

Akutní otravu olovem poznáte jen velmi těžko. Nenapadne vás totiž, že to může být zrovna z olova. Pokud však víte, že jste pracoval(a) s olovem, a v ústech ucítíte kovovou chuť, je vám nevolno, máte kolikovité bolesti břicha, bolesti hlavy a zvracíte, je velmi pravděpodobné, že jste otráven(a) olovem. V takovém případě doporučujeme okamžitě vyhledat lékaře.

Chronická otrava olovem

Chronická otrava vzniká následkem přijímání nízkých dávek kumulativního jedu, v našem případě olova. Chronická otrava olovem má dvě stádia:

1. stádium chronické otravy olovem – latentní saturnismus

První stádium představuje ukládání olova v těle člověka. Ve většině případů o tom jedinec ani neví, protože nemá žádné obtíže. Velmi důležitá je prevence, a to zejména u těch, kteří s olovem pracují. Nejlepší prevencí jsou pravidelné laboratorní testy, které mohou včas rozpoznat nebezpečí, ještě předtím, než se projeví klinické problémy.

2. stádium chronické otravy olovem – manifestní saturnismus

V druhém stádiu otravy olovem jsou již příznaky zjevné. Bývají však různé, například:

  • pozvolný rozvoj anémie – únava, apatie, bolesti svalů a kloubů, námahová dušnost
  • zácpa, zvracení, anorexie, střevní křeče, chudokrevnost
  • šedý lem na dásních, bledý obličej
  • hypertenze – zvýšený krevní tlak
  • zvýšení jaterních enzymů
  • onemocnění ledvin
  • obrna nervus ulnaris – tzv. drápovitá ruka
  • poškození mozku – závratě, silné bolesti hlavy, edém mozku

Snižování expozice olovem

Snižování expozice olovem je možné provádět několika způsoby. Pokud provozujete podnik, ve kterém je zvýšený výskyt olova, dodržujte následující bezpečnostní opatření:

  • používejte lokální nebo centrální odsávání pracoviště (rekuperace)
  • instalujte do každé linky vzduchovou sprchu
  • zajistěte izolaci úniku olověného prachu pomocí krytů
  • dbejte na používání OOPP – filtroventilační soupravy, masky, respirátory, chrániče sluchu, pracovní oděvy, obuv, rukavice apod.
  • dodržujte a kontrolujte pravidelnou výměnu OOPP v každodenních intervalech – nutnost odevzdávat do speciálně označených kontejnerů
  • s jednorázovými pomůckami (rukavice, zástěry apod.) nakládejte, jako s nebezpečným odpadem
  • zajistěte, aby zaměstnanci při práci nenosili řetízky, prstýnky, náušnice, hodinky apod.
  • stejně tak je přísně zakázáno používat vlastní kapesník, který by mohl z okolního prostředí absorbovat částice olova
  • do sanitárních zařízení nainstalujte hygienické smyčky pro zajištění hygienického vstupu a výstupu pracovníků
  • zajistěte, aby si před vstupem do jídelny pracovníci očistili obuv, ideálně pomocí automatického bezdotykového čističe obuvi
  • před vstupem do jídelny je také nutné, aby si pracovníci odložili pracovní bundu, vyměnili pracovní oděv a řádně si umyli ruce až k předloktí, a to abrazivním a následně klasickým mýdlem a ošetřil je krémem
  • na pracovištích, kde je vyšší výskyt olova, doporučujeme zlepšovat a kontrolovat u zaměstnanců návyky pitného režimu
  • odměňujte své zaměstnance za práci, které představuje snížené hodnoty plumbémie
  • doporučujeme, aby na pracovišti, kde je vyšší výskyt olova, byl přítomen firemní lékař (PLS)
  • pravidelně kontrolujte dodržování osobní hygieny zaměstnanců