Ztráta sluchu, tinnitus, bzučení a šumění v uších, poruchy spánku, možnost rozvoje latentních duševních poruch, negativní dopady na kardiovaskulární systém, častější onemocnění trávicího ústrojí, nižší odolnost vůči různým infekcím a obecně se zvyšující nemocnost. Přesně takové účinky může mít hluk na naše zdraví.

Ztráta sluchu je dokonce v zemích Evropské unie jednou z nejčastěji hlášených nemocí z povolání. Na odškodnění a náklady plynoucí z pracovní neschopnosti či nižší produktivity se pak ročně vydává několik miliard eur. Přesto tato hrozba v Evropě i nadále zůstává podceňovanou.

Aby bylo pracoviště bezpečné, je každý zaměstnavatel povinen vyhledávat a hodnotit rizika, která s ním jsou spojena. Následně pak musí tato rizika odstranit nebo alespoň minimalizovat. Právě zvýšený hluk patří mezi takováto rizika.

Při hodnocení rizik hluku musí zaměstnavatel:

  • zjistit příčinu nadměrné expozice hluku
  • změřit hladinu hluku, druh a délku expozice
  • zjistit, jaké jsou limitní a akční hodnoty expozice
  • věnovat pozornost přímým i nepřímým účinkům hluku na zdraví
  • přečíst si informace o emisi hluku poskytované výrobcem
  • brát v potaz informace od zdravotního dohledu

Jak snížit hladinu hluku při práci?

Jistě si uvědomujete, že příjemné a bezpečné pracoviště zvyšuje nejen spokojenost pracovníků, ale také efektivitu jejich práce. Snažte se proto hladinu hluku co nejvíce snížit. Začněte už u zdroje tohoto hluku, opatření určená ke snížení hluku aplikujte již při návrhu zařízení. Vyberte vhodný materiál absorbující hluk šířený vzduchem i konstrukcemi a zaveďte odpovídající pracovní postupy a metody. Zkuste také používat méně hlučné nástroje a zvolte vhodnější vybavení pro zaměstnance. Omezte trvání a intenzitu expozice.

Pomůže i dobrá organizace práce. Pokud někteří z vašich zaměstnanců mají pracovní místo v blízkosti zdroje hluku, přestože s ním nemusí pracovat, pokuste se o reorganizaci pracoviště a přesuňte tyto zaměstnance jinam.

Pokud se expozici hluku nelze vyhnout, vyplývají z toho pro zaměstnavatele tyto povinnosti:

  • přijímat návrhy vedoucí ke zlepšování pracovního prostředí a zvýšení ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců
  • informovat zaměstnance o povaze rizik, které z expozice hluku vyplývají
  • sdělit zaměstnancům výsledky hodnocení a měření hluku
  • naučit zaměstnance bezpečným pracovním postupům
  • zajistit, aby pracovníci správně používali osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)
  • zajistit odpovídající pracovně lékařskou péči (prohlídky by měly obsahovat otoskopické a audiometrické vyšetření sluchu)
  • přizpůsobit se vědeckému pokroku

Jak je možné sluch chránit?

Ochrana sluchu by měla být úplně poslední možností – tedy mělo by k ní dojít až po vyčerpání veškerých možností, které by vedly ke snížení hluku. Ochranné prostředky si pracovníci musí nejdříve vyzkoušet a zaměstnavatel je povinen jim vysvětlit, jak se tyto prostředky používají. Zároveň je odpovědný i za kontrolu, zda jsou tyto prostředky správně udržovány a používány.

Existují tři různé typy ochranných prostředků sluchu

  • sluchové chrániče zakrývající vstup do zvukovodu
  • sluchové zátky, které se do zvukovodu vsouvají
  • sluchové mušle, jež uši zakrývají kompletně

Ochranné prostředky musí být udržovány čisté a jemné, aby nedošlo k poškození sluchového orgánu.