Ústavní soud kritizuje vládu za bodové odškodnění při pracovním úrazu

Jak uvedla 16. 2. 2016 Česká televize, Ústavní soud sdělil, že nesouhlasí s tím, aby se při odškodňování pracovních úrazů lidské tělo zařazovalo do tabulek, jak je tomu v současnosti, a řeklo se poškozenému, kolik má podle předpisu dostat. Dosud to tak bylo, ale Ústavnímu soudu se to nelíbí. Vše začalo případem poškozené ženy z Kladna, která se zranila a dostala jen třetinu odškodného. Ústavní instance díky tomuto případu zkritizovala vládu a řekla, že v rozporu s občanským zákonem zavedla bodový systém znovu.

Případ odškodnění Bronislavy Sládovské

Paní Bronislava Sládovská zvedla před 7 lety těžký balík s vodou a od té doby má problémy s vyhřezlou ploténkou. Pracovní úraz tak řeší už celých 7 let. Nepomohli jí lázně ani operace. Poškozená tvrdí, že při každém rozrušení má velké bolesti. Od Kauflandu chtěla necelých 500 tisíc korun, ale u soudu se domohla jen třetiny částky. Soud vycházel z tabulkového systému nově zavedené vyhlášky, která platí od října roku 2015. Tato vyhláška říká, že za každý druh a místo zranění je určitý počet bodů, které jsou přepočteny na peníze. Odškodněná podala nakonec stížnost na špičku české justice. Justice řekla, že bylo porušeno základní právo na spravedlivý proces.

Nad rámec tohoto konkrétního případu rozhodoval Ústavní soud také o samotném způsobu, kterým se odškodnění za zranění počítá. Podle něj je bodový a tabulkový systém špatný. Jaromír Jirsa – soudce zpravodaj z Ústavního soudu řekl, že „člověk prostě není robot, aby ho rozebírali na jednotlivé orgány a jednotlivé končetiny a tyto orgány ohodnocovali.“

Poškozená má nyní šanci na mnohem víc peněz. Soudy mají rozhodovat o odškodnění znovu.

Nová pravidla odškodnění pracovního úrazu

Skoro půl roku platí nová pravidla pro odškodňování lidí, kteří utrpěli pracovní úraz nebo je postihla nemoc z povolání. Na základě vládního nařízení se výše odškodnění zvýšila z původních 120 Kč na 250 Kč za jeden bod. Ústavní soud ale výpočet pro jednotlivé části lidského těla a postižení zamítl. Níže uvádíme kabinetem stanovenou tabulku odškodňování pracovních úrazů.

Výpočet odškodnění pracovního úrazu dle tabulek a bodů

Nové nařízení vlády a její tabulkové propočty stanovují, že například za lehký otřes mozku dostane poškozený 20 bodů, což je v přepočtu zhruba 5 000 Kč. Za poranění zrakového nervu dostane zraněný téměř 150 bodů, což vychází na necelých 40 000 Kč. Zlomení klíční kosti má o něco širší bodové rozpětí, a to od 30 do 80 bodů, což v přepočtu vychází na 7 500 – 20 000 Kč. Za poškození dýchacích cest, například vlivem azbestu, je minimální odškodnění 25 000 Kč, tedy 100 bodů. Za ztrátu chuti nebo čichu se už částky pohybují v řádech statisíců. Mezi nejvyšší odškodnění za 4 000 bodů, tedy 1 000 000 Kč, pak patří ztráta ruky mezi loktem a ramenem.

lehký otřes mozku – 20 bodů = 5 000 Kč
poranění zraku – 150 bodů = 37 500 Kč
zlomenina klíční kosti – 30 – 80 bodů = 7 500 – 20 000 Kč
poškození dýchacích cest – 100 bodů = 25 000 Kč
ztráta chuti nebo čichu – 1 000 bodů = 250 000 Kč
ztráta ruky – až 4 000 bodů = 1 000 000 Kč

Zdroj: Česká televize

Soudy řeší stovky případů ročně

Ročně řeší české soudy stovky případů odškodňování za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Zatím není jasné, zda se tato praxe změní, tedy zda nebudou soudy stále přihlížet k bodovému systému hodnocení pracovních úrazů. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které se stará o pracovní právo, chce nález Ústavního soudu nejdříve prostudovat.

Petr Rožánek, advokát a odborník na pracovní úrazy, který je řeší každý den a radí přes 6 let lidem, jak při poškození zdraví postupovat, říká, že poškození lidé jsou často bezmocní, bez finančních prostředků a se závažným poškozením zdraví, a je pro ně velmi těžké, aby svoje práva hájili sami.

Výši odškodnění za úrazy dříve řešila vyhláška, kterou zrušil nový občanský zákoník. Podle něj mají pracovní úrazy posuzovat soudy sami individuálně. Vláda si ale k bodovému a tabulkovému systému našla cestu znovu a právě její nařízení z října roku 2015 Ústavní soud velmi kritizuje.

Jaromír Jirsa říká, „nejde mi na rozum, proč by pracovní úraz měl být odškodňován jinak než úraz běžný a předpokládám, že tímto nařízením vlády se bude Ústavní soud brzy zabývat.“

„Asi není správné, aby při stejném úrazu či stejné nehodě a při stejné újmě byl člověk odškodněn jinak, jenom proto, jestli byl nebo nebyl v práci„, říká Petr Rožánek, advokát a odborník na pracovní úrazy. Poškozeným také radí, aby si celý případ řádně zdokumentovali a hlavně co nejdříve zašli k lékaři.

Další případ odškodnění pracovního úrazu

Zdenka Zábrodská, která dříve pracovala jako ošetřovatelka v psychiatrické léčebně ve Šternberku, byla před 4 lety napadena pacientkou. Poškozená říká: „za nohu mě vymrštila do vzduchu a došlo k fraktuře bederní páteře.“ Dodnes má trvalé následky a je v částečném invalidním důchodu. Získat odškodnění pro ní bylo velmi složité. Uspěla až po celých 3 letech, kdy byl vypracovaný třetí posudek. „Byla sestavena pětičlenná komise odborných docentů, lékařů a primářů, kteří posuzovali můj zdravotní stav a ten byl zaslán soudu„, říká poškozená. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce nejdříve nález Ústavního soudu řádně prostudovat, až teprve pak ho bude komentovat.

Petr Habáň, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí řekl, že „nařízení vlády stanoví pouze minimální standard a zbytek zůstává otevřen individuálnímu posouzení samotných soudů.“

Podobných případů pracovních úrazů řeší soudy stovky ročně. Jen v roce 2015 uzavřely soudy necelých 80 sporů týkající se odškodnění za pracovní úrazy.