Práce při svařování a řezání plamenem, dříve nazývané také jako svařování autogenem, patří v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany do kategorie práce se zvýšeným nebezpečím požáru nebo výbuchu. Při této práci je tedy nutné brát velký ohled na zásady BOZP a PO a v žádném případě je nepodceňovat. V tomto článku se budeme věnovat zásadám při práci s autogenem, ale také rizikům úrazu komplexně. Namátkou se jedná o zásah elektrickým proudem, popálení, působení škodlivých látek, záření nebo hluk.

Rizika a zásady při svařování a práci s autogenem

Bezpečnostní rizika při práci s autogenem určitě nejsou zanedbatelná, naopak jsou velmi vysoká. Poranění mohou být pro člověka velmi vážná, v některých případech může dojít k těžkým poraněním až k úmrtí. Na místě jsou také rizika spojená s nemocemi z povolání.

8 největších rizik při práci s autogenem

1. zásah elektrickým proudem
2. popálení rozžhaveným kovem
3. infračervené a ultrafialové záření + plasmový oblouk
4. uvolňování škodlivých látek
5. pohyblivé části svářecího zařízení
6. zvýšená hladina hluku
7. mikroklimatické podmínky
8. vznik požáru nebo výbuchu

1. Bezpečnostní riziko – zásah elektrickým proudem

Zásah elektřinou je jedním z potenciálních rizik při svářečských prací a dochází k němu zejména tehdy, když svářeč nerespektuje základní bezpečnostní pravidla a zásady. Ty se týkají zejména při svařování v kovových nádržích nebo prostorách, kde je vlhké či přímo mokré prostředí.

Bezpečnostní zásady

  • je zakázáno používat střídavý proud
  • je zakázáno používat poškozené svařovací vodiče
  • je zakázáno používat poškozené držáky elektrod
  • je nutné, aby jiné elektrické zařízení bylo napájeno bezpečným napětím
  • při použití jiného el. zařízení musí být transformátor umístěn mimo prostor sváření
  • při sváření nádrže musí být láhev umístěna mimo ní
  • při výměně elektrod musí být vypnutý zdroj nebo se musí používat dielektrické rukavice
  • při sváření nesmí dojít ke vzájemnému dotyku svářečky s jiným vodivým předmětem
  • při havárii musí být možné rychle autogen odpojit od sítě
  • svářečka by měla být chráněna krytem

Při svařování je zakázáno používat střídavý proud. Stejně tak je zakázáno používat poškozené svařovací vodiče a držáky elektrod. Je-li nutné použít při sváření nějaké elektrické nářadí, například přenosnou elektrickou lampu, je bezpodmínečně nutné, aby byla lampa napájena bezpečným napětím a oddělovací transformátor byl mimo prostor sváření. Další důležitou bezpečnostní zásadou je, aby byla láhev vždy mimo nádrž. Je také důležité, aby ten, kdo pracuje s autogenem, vyměňoval elektrody vždy při vypnutém zdroji nebo používal dielektrické rukavice.

Aby byl maximálně eliminován zásah pracovníka elektrickým proudem, je nutné, aby v oblasti, kde se svařuje, nedošlo ke vzájemnému dotyku svářečky s jinými předměty, které jsou elektricky vodivé. V opačném případě může dojít k vážnému poškození zdraví při zásahu elektřinou. Požadavek na eliminaci zásahu elektřinou by měla zabezpečit samotná konstrukce autogenu či konstrukce stojanu, ve kterém je umístěna.

Velmi důležité také je, aby se pracovník nedotýkal živých částí zařízení nebo používal bezpečné jmenovité napětí (V) živých částí z hlediska bezpečnosti prostoru, viz. tabulka níže.

Prostory Střídavý proud Stejnosměrný proud
Bezpečné do 50 V do 100 V
Nebezpečné do 24 V do 60 V
Zvlášť nebezpečné do 12 V do 24 V

Lidský organizmus je možné před zásahem elektřinou chránit také bezpečným proudem, viz. tabulka níže.

Druh proudu Bezpečný proud (mA)
Střídavý (10 – 1000Hz) 10
Stejnosměrný 25

V případě havárie je nutné, aby svářecí přístroj bylo možné urychleně odpojit od centrální elektrického zdroje, tedy z elektrické sítě. V případě, kdy se používají tzv. holé vodiče pro rozvod svářecího proudu, je nutné, aby byly chráněny polohou či jinou bezpečnostní zábranou proti dotyku. Samotný autogen by měl být také chráněn krytím a vyhovovat platným právním předpisům.

2. Bezpečnostní riziko – popálení rozžhaveným kovem

Popáleniny patří mezi vůbec nejčastější příčiny pracovních úrazů při procesu svařování. Nejčastěji vznikají tak, že dojde k rozstříknutí rozžhaveného kovu. Takové popálení může způsobit velmi závažný a nepříjemný pracovní úraz.

Bezpečnostní zásady

  • ochrana těla nehořlavým oděvem
  • používání svářečských rukavic
  • používání ochranné přilby se štítem
  • používání dalších OOPP pro svářečské práce

Aby se tomuto riziku úrazu předešlo, je bezpodmínečně nutné chránit tělo kvalitním nehořlavým pracovním oděvem. Ideálním a nejlepším ochranným materiálem je dobře zpracovaná kůže. Bezpodmínečně nutné je také používání dalších osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP), jako jsou svářečské rukavice, ochranné přilby se štítem, zástěry, bundy a boty. Vše samozřejmě schválené a certifikované pro svářečské práce. Kvalitní OOPP pro svářeče by měly být vždy označeny piktogramy, kde je uveden druh ochrany.

3. Bezpečnostní riziko – infračervené a ultrafialové záření + plasmový oblouk

Záření je velmi nebezpečné nejen pro samotné svářeče, ale také pro osoby, které se mohou pohybovat v těsné blízkosti sváření bez ochranných brýlí. Infračervené a ultrafialové záření vyzařují všechny typy obloukového svařování, ale také plazmové řezání. Záření je patrné prostřednictvím viditelného světla či záblesků při sváření. Může vážně poškodit sítnici oka!

Ultrafialové záření s krátkými vlnami způsobuje nepříjemné podráždění rohovky a po zhruba 10 – 30 letech může způsobit závažné oční onemocnění – šedý zákal.

Ultrafialové záření s dlouhými vlnami dokáže změnit tepelnou rovnováhu lidského těla, zatímco infračervené záření je zase schopno přehřát organizmus.

Nejnebezpečnějším zářením je plasmový oblouk, který se používá při plazmovém řezání. Nebezpečný je zejména proto, že není viditelný a svářeč si tak může myslet, že k žádnému záření nedochází. Viditelný je až ve chvíli, kdy se dotkne materiálu. Plazmový oblouk má 5x vyšší teplotu než slunce, takže si dokážete představit, jaké může mít následky nedodržování zásad bezpečnosti. Katastrofální.

Bezpečnostní zásady

  • používání svářecí kukly
  • používání ostatních svářečských OOPP

Jak se před zářením chránit? Naprosto klíčové a bezpodmínečně nutné je mít svářecí kuklu, která je nejlepším ochranným prostředkem před zářením. Pokud se rozhodnete si koupit samozatmavovací kuklu, určitě si pohlídejte, jaká je rychlost a opakovanost zatmavování. Mezi další ochranné prostředky před zářením patří kvalitní pracovní oděvy speciálně navržené pro svářeče. Ideálním a nejlepším ochranným materiálem je opět kvalitně zpracovaná kůže. V některých případech se také doporučuje, aby svářeči byli chráněni nehořlavými plentami či závěsy.

4. Bezpečnostní riziko – uvolňování škodlivých látek

Škodlivé látky jsou další z řady potenciálních rizik, které jsou často podceňovány a není jim z hlediska bezpečnosti práce dávána nijak vysoká důležitost, což je samozřejmě velká chyba. Při řezání a svařování materiálů dochází totiž v důsledku vysokých teplot k uvolňování či odpařování různých druhů chemikálií, které se nacházejí přímo na svařovaných dílech. Může se jednat například o barevné nánosy, ale také čisticí prostředky nebo oleje. Díky zahřívání tak dochází ke vzniku dýmů, aerosolů a plynů, které mohou být pro zdraví člověka velmi škodlivé. Mohou způsobit podráždění očí, pokožky nebo dýchacího systému. Je třeba si také uvědomit, že následky na zdraví člověka při uvolňování škodlivých látek se nemusí projevit hned, ale až po několika letech. Dbejte proto při sváření na bezpečnostní zásady.

Bezpečnostní zásady

  • použití centrálního odsávání
  • použití mobilní odsávací jednotky s filtrací
  • přívod čerstvého vzduchu přímo do kukly

Nejlepší ochranou proti uvolňování škodlivých látek při svařování je kvalitní centrální odsávání nebo mobilní odsávací jednotky, které mají mechanickou i chemickou filtraci. V případě, že není z nějakého důvodu možné tyto dva typy odsávání použít, alternativou může být osobní filtrace a v krajních případech přívod čerstvého nebo filtrovaného vzduchu přímo do ochranné kukly pracovníka.

5. Bezpečnostní riziko – pohyblivé části svářecího zařízení

Riziko úrazu prostřednictvím pohyblivých částí svářecího zařízení se vyskytuje zejména u automatických a robotických svařovacích pracovišť. V podstatě se jedná o to, že robotizované svařovací zařízení se může pohybovat všemi směry a pokud je pracovník příliš blízko a neopatrný, může být zasažen zářením. Také se může stát, že při seřizování či servisování automatické svářečky dojde k samovolnému, náhodnému nebo dokonce neoprávněnému spuštění, což může mít pro technika fatální následky.

Bezpečnostní zásady

  • dodržování bezpečné vzdálenosti pracovníka od svářečky
  • zabezpečení samovolného nebo neoprávněného spuštění
  • zajištění, aby svářečku nebylo možné ovládat z více pultů

Pracovník automatizovaného svářecího zařízení ho musí obsluhovat z bezpečné vzdálenosti tak, aby nemohl být zasažen. V případě servisování či seřizování musí být zabezpečeno, že nedojde k samovolnému nebo neoprávnenému spuštění. Robotické svářečce nesmí být umožněno ovládání z více jak jednoho místa. Upínáky, které drží svařované předměty, musí být konstruovány tak, aby v případě přerušení elektrické energie nedošlo k jejich uvolnění, tedy, aby nespadly.

6. Bezpečnostní riziko – zvýšená hladina hluku

Při procesu svařování je pracovník vystaven zvýšené hladině hluku. Je třeba brát v potaz, že se jedná o dlouhodobý hluk, který vzniká přímo z autogenu, odklepáváním strusky, ale také z odsávací techniky, ventilátorů a jiných zařízení. Úroveň hluku je ovlivněna typem pracovního prostředí, metodou svařování či řezání. Při svářečské metodě MIG/MAG zkratovým přenosem se hlučnost pohybuje v rozpětí 85 – 90 dB(A). Při plazmovém řezání pomocí stlačeného plynu se pohybuje okolo 110 dB(A). Největší hluk o síle 110 – 130 dB(A), který hraničí s prahem bolestivosti, vydává drážkování uhlíkovou elektrodou.

Bezpečnostní zásady

  • používání protihlukových sluchátek
  • používání ušních špuntů
  • umístění ventilátorů co nejdál od pracovníka
  • kvalitní projektování pracoviště

Ideálním způsobem, jak chránit pracovníka před hlukem, je používání OOPP – protihlukové sluchátka nebo ušní špunty. Hluk lze snížit například také volbou vhodné technologie svařování, umístěním ventilátorů či odsávacích zařízení co nejdál od pracovníka nebo nepoužíváním rotačních svářecích zdrojů. Hluk na svářečských pracovištích lze eliminovat také už při jejich samotném projektování.

7. Bezpečnostní riziko – mikroklimatické podmínky

Zejména pracovníci na stálých svářečských pracovištích jsou vystaveni vysokým teplotám, ale často se také potýkají s nadměrnou fyzickou zátěží. To ohrožuje jejich zdraví v mnoha ohledech.

Bezpečnostní zásady

  • používání ochranných oděvů
  • používání vzduchových sprch
  • používání klimatizačních jednotek
  • úprava vlhkosti vzduchu

Svářeči musí být chráněni před mikroklimatickými vlivy vhodnými ochrannými oděvy, ale také prostředky, které brání šíření tepla sáláním. Pracoviště lze zabezpečit před velkým zdrojem tepla například tzv. vzduchovou sprchou. Podobně se dá předejít nepříznivým klimatickým podmínkám prostřednictvím regulace teploty klimatizací nebo úpravou vlhkosti vzduchu.

8. Bezpečnostní riziko – vznik požáru nebo výbuchu

Riziko vzniku požáru nebo výbuchu při svařování je též velmi časté a patří k největším vůbec. K požárům, které jsou způsobeny svařováním, dochází nejčastěji při přímém působení vysoké teploty elektrického oblouku nebo přeskočením plamene na hořlavé předměty, které jsou blízko svařovaného zdroje. Dále je pak častou příčinou požáru nebo výbuchu rozstřik žhavého kovu nebo strusky v místech, kde je vysoká koncentrace hořlavých plynů.

Bezpečnostní zásady

  • odstranění hořlavých předmětů z blízkosti sváření
  • provádění kontrol po dobu svařování i při přerušení
  • provádění kontrol při chladnutí sváru
  • provádění kontrol nejméně po 8 hodinách po dokončení

Vznik požáru a výbuchu při svařování lze předejít zejména odstraněním hořlavých předmětů a materiálů nebo výbušných látek z dosahu. Možností je také přikrytí těchto předmětů nehořlavými materiály a větráním pod nebezpečnou koncentraci. Pokud dojde na delší dobu k přerušení svařování, je nutné zabránění výbušných směsí. Místo, kde se svařuje, je třeba také často kontrolovat, a to: po celou dobu svařování, ale i při přerušení; po dokončení sváření či řezání a navíc také během chladnutí sváru; nejméně 8 hodin po dokončení svářečských prací. Tam, kde platí vysoké nebezpečí požáru a výbuchu při svařování platí zvláštní ustanovení, na jehož základě musí být přítomna další osoba a musí se provádět rozbor ovzduší.