Od 1. července 2019 došlo po deseti letech ke zrušení třídenní karenční doby nemocenské. To znamená, že zaměstnavatelé musí opět proplácet také první tři dny nemoci zaměstnancům. Jak je to přesně s karenční dobou, proč došlo k jejímu zrušení, kdo platí nemocenskou a jak dlouho ji platí zaměstnavatel? Zde jsou kompletní informace.
Jak dlouho platí zaměstnavatel nemocenskou?
Před zrušením třídenní karenční doby nemocenské platilo, že zaměstnavatel platil zaměstnanci 60 % platu od čtvrtého do čtrnáctého pracovního dne, kdy byl nemocný. Od patnáctého dne pracovní neschopnosti pak platil nemocenskou stát.
Po zrušení třídenní karenční doby nemocenské platí, že náhradu mzdy zaměstnanci platí prvních 14 dní zaměstnavatel. Od 15. dne nemocenskou začne proplácet stát, respektive správa sociálního zabezpečení.
Kdo platí nemocenskou a jaká je výše nemocenské dávky?
- Prvních 14 dní platí zaměstnavatel
- Od 15. dne platí nemocenské dávky stát
- Od 31. dne platí nemocenské dávky stát
- Od 61. do 380. dne platí nemocenské dávky stát
Prvních 14 dní platí zaměstnavatel
V současnosti, po zrušení karenční doby, platí prvních 14 dní nemoci zaměstnavatel. Ne každý zaměstnanec má však nemocenské dávky stejné.
Příklad: Pokud si vyděláte v posledním kalendářním čtvrtletí do 190,75 Kč na hodinu, existuje tzv. redukční hranice ve výši 90 %. Pokud tedy vyděláváte například 190 Kč za hodinu, bude vám vypočítán základ pro nemocenské dávky z částky 171 Kč (90 % ze 190 Kč = 171 Kč). To však není nemocenská dávka, kterou od zaměstnavatele dostanete. Ta totiž představuje 60 % z této snížené částky (171 Kč), což dělá při mzdě 190 Kč na hodinu přesně 102,60 Kč (60 % ze 171 Kč = 102,60 Kč).
Redukční hranice pro výpočet nemocenské v roce 2019
- z částky do 190,75 Kč se počítá 90 %
- nad částku 190,75 Kč do částky 286,13 Kč se počítá 60 %
- nad částku 286,13 Kč do částky 572,25 Kč se počítá 30 %
- k částce nad 572,25 Kč se nepřihlíží
Od 15. dne platí nemocenské dávky stát
Od 15. dne je to stát, respektive správa sociálního zabezpečení, kdo platí nemocenskou. Náhrada mzdy za nemoc se vypočítává z průměru hrubých příjmů za uplynulý rok, které jsou přepočítány na dny. Výše nemocenské je stejná, jako když platí zaměstnavatel, tzn. 60 % z příjmů, které jsou snížené o redukční hranici.
Od 31. dne platí nemocenské dávky stát
Od 31. dne nemoci je to opět stát, kdo platí nemocenskou. Dávky vám vyplatí ve výši 66 % denní hrubé mzdy.
Od 61. do 380. dne platí nemocenské dávky stát
Od 61. dne nemoci platí nemocenské dávky opět stát a to ve výši 72 % denní hrubé mzdy. Maximální doba vyplácení nemocenské je omezena na 380 dní.
Proč došlo ke zrušení karenční doby?
Karenční dobu prosadila a zavedla tehdejší vláda Mirka Topolánka v roce 2008. Zhruba po půl roce byla ale Ústavním soudem zrušena, nicméně v roce 2009 opět kabinetem prosazena. Hlavním cílem bylo eliminovat simulanty, kteří nemoc jen předstírají.
Podívejte se na statistiku, kde je snížení pracovní neschopnosti v České republice po zavedení karenční doby zcela evidentní.
| Rok | Počet pracovních neschopností v ČR |
| 2007 | 2.730.000 |
| 2008 (zavedení karenční doby) | 2.220.000 |
| 2009 | 1.440.000 |
| 2012 | 1.230.000 |
| 2015 | 1.560.000 |
| 2017 | 1.710.000 |
| 2018 | 1.850.000 |
Zdroj: ČSÚ
Pohled odborníků na zrušení karenční doby
Podle ČMKOS byla karenční doba pro zaměstnance finančně náročná a navíc je nutila k tomu, aby nemoci dlouhodobě přecházeli. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD by mělo zrušení karenční doby podpořit zaměstnance a jejich zdraví. Podle jejích slov byla karenční doba nespravedlivá, nefunkční, demagogická a zdraví nebezpečná, protože považovala všechny nemocné za simulanty.
Výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek tvrdí, že počet simulantů určitě vzroste. Také firmy se bojí, že pracovní neschopnost opět rapidně vzroste tak, jak tomu bylo zhruba před deseti lety. Pravděpodobně to pro ně bude znamenat větší finanční zatížení, ale stát jim na oplátku dal kompenzaci v podobě snížení odvodu na nemocenské pojištění ve výši 0,2 %. To znamená, že nyní budou zaměstnavatelé odvádět za zaměstnance místo 25 % jen 24,8 %. V celkovém součtu by to mělo odhadem českým firmám uspořit až tři miliardy korun, přičemž druhé odhady týkající se nákladů za nemocné pracovníky v prvních třech dnech nemoci šplhají až na osm miliard korun.
Negativní pohled na zrušení karenční doby mají také lékaři. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR Petra Šonky neexistují podklady, které by dokazovaly, že by u lidí docházelo k závažnému poškození zdraví v důsledku třídenní karenční doby. Také Šonka si myslí, že po zrušení karenční doby bude opět docházet k podvádění s neschopenkami v tom smyslu, že lidé to večer přepísknou a druhý den kvůli kocovině raději navštíví lékaře kvůli nevolnostem.
Nejnovější komentáře