Všichni zaměstnavatelé musí dbát na to, aby nedošlo k ohrožení zaměstnanců či jakékoli jiné škodné události. Ne vždy se ale dá všem úrazům a nehodám předejít. Proto jakmile zaměstnavatel přijme do pracovního poměru alespoň jednoho pracovníka, je povinen to oznámit na pojišťovně, v jejímž obvodu má jako právnická osoba sídlo firmy nebo jako fyzická osoba trvalé bydliště. Vzniká mu totiž povinnost platit pojistné.

Výpočet pojistného

Výpočet výše pojistného se provádí ze základu stanovaného podle postupu pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona. Základ tvoří souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců. K výpočtu se používá speciální sazba pro příslušnou kategorii, která se odvíjí od předmětu podnikání zaměstnavatele.

Plaťte včas, pokuty jsou vysoké

  • Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku musí zaměstnavatel splatit do 31. ledna
  • za II. čtvrtletí do 30. dubna
  • za III. čtvrtletí do 31. července
  • za IV. čtvrtletí do 31. října.

Pojistné je možné platit bezhotovostní formou – bankovním převodem na účet České pojišťovny nebo Kooperativy (podle toho, ke které pojišťovně zaměstnavatel přísluší). Pokaždé je nutné uvádět jako variabilní symbol identifikační číslo zaměstnavatele, případně nějaké náhradní označení. Pokud zaměstnavatel nezaplatí včas, každý započatý měsíc se mu zvyšuje dlužná částka o deset procent.

Zaměstnavatel je povinen úraz nahlásit

Pokud zaměstnavatel plní své povinnosti, ale přesto jeho zaměstnanec utrpí pracovní úraz nebo se u něj projeví nemoc z povolání, uhradí škodu zaměstnanci právě pojišťovna. Zaměstnavatel ale musí na pojišťovně bez zbytečného odkladu nahlásit, že došlo ke škodě, a vyjádřit se k požadované náhradě. Případně může pojišťovnu zmocnit, aby v tomto ohledu jednala místo něj.

Respektujte pokyny pojišťovny

V případě, že proti zaměstnanci nebo jiné osobě bylo v souvislosti s nahlášenou škodnou událostí zahájeno trestní řízení, musí o tom zaměstnavatel pojišťovnu zpravit a pak ji dále informovat o průběhu i o výsledku trestního řízení. To samé platí i v případě, že poškozený zaměstnanec uplatní své právo na náhradu škody u soudu. Zároveň zaměstnavatel nesmí bez souhlasu pojišťovny přistoupit na uzavření soudního smíru nebo se zavázat k náhradě promlčené pohledávky. Jednoduše řečeno – musí respektovat pokyny pojišťovny.

Pod vlivem alkoholu zapomeňte na náhradu škody

Problém může nastat tehdy, pokud škodu zaměstnanec nebo dokonce sám zaměstnavatel způsobil úmyslně nebo pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. V takovém případě může pojišťovna po zaměstnavateli požadovat náhradu, a to až do výše poskytnutého plnění. To platí i tehdy, pokud zaměstnavatel či zaměstnanec zvlášť závažným způsobem porušil předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Doba náhrady škody ze strany pojišťovny

Jsou-li splněny všechny podmínky, musí pojišťovna uhradit škody nejpozději do 15 dnů od chvíle, kdy byla dohodnuta výše náhrady, nebo obdržela pravomocné rozhodnutí o výši náhrady škody.

Vyhláška zákonného pojištění

Problematiku zákonného pojištění upravuje vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Ta by ale měla být od 1. ledna 2015 nahrazena jiným předpisem.