Pojem koordinátor BOZP, případně koordinace BOZP, by měl znát v dnešní době už každý řemeslník, stavebník, investor, projektant a každá osoba, která se účastní stavby nebo se aktivně podílí na jakékoliv práci na staveništi. Úkolem koordinátora BOZP na staveništi je koordinovat bezpečnost práce více účastníků jedné stavby, a to v etapě přípravy stavby samotné i realizace stavby. Jaké je znění zákona, kdo a kdy ho bude potřebovat, jakou přesně činnost vykonává, a jak vybrat toho správného? To vše se dozvíte v následujícím článku.

Pozor na velké změny v legislativě od května 2016

Koordinátoři BOZP na staveništi, stavaři, zadavatelé a investoři buďte na pozoru! Avizovaná novela zákona č. 309/2006 Sb. týkající se povinností odborně způsobilých osob (OZO) v otázkách zajištění úkolů v prevenci rizik a koordinátorů BOZP na staveništi je účinná od 1. května 2016 a dotkne se vás všech.

Kompletní informace o změnách v legislativě neleznete v článku Velké změny pro OZO a koordinátory BOZP na staveništi přináší novela zákona účinná od 1. května 2016

Aktualizováno 29. 09. 2016

Kdy je koordinátor povinný – limity a podmínky

Povinnost zajistit koordinátora BOZP na staveništi nařizují zadavatelům staveb (investorům) takzvané limity, které jsou uvedeny ve dvou zákonech. Tyto limity představují následující podmínky:

Předpis č. 309/2006 Sb.

  • Předpokládané trvání stavebních prací je delší než 30 pracovních dnů. Zároveň s touto délkou bude na stavbě pracovat současně více jak 20 osob po dobu delší než 1 den.
  • Všechny stavby, jejichž plánovaný objem prací přesáhne 500 pracovních dnů s podmínkou přepočtu na jednoho pracovníka.

Předpis č. 591/2006 Sb. – Práce se zvýšeným rizikem

  • Tam, kde hrozí pád z výšky nebo do hloubky nad 10 metrů
  • Při práci, ve které je vyšší riziko sesuvu zeminy při výkopových pracích o hloubce větší než 5 metrů s následkem ohrožení zdraví.
  • Při manipulaci s těžkými stavebními díly a konstrukcemi z kovů, betonu nebo dřeva, které zůstanou zabudované v díle.
  • V případě práce nad i pod vodou či v její blízkosti, když je vyšší riziko utonutí.
  • Práce s výbušninami, které upravuje zvláštní zákon.
  • Při práci s nebezpečnou látkou nebo chemickou či jinak toxickou látkou nebo přípravkem.
  • V případě, že se při práci mohou vyskytovat biologičtí činitelé, které upravuje zvláštní zákon.
  • Při pracovní činnosti, kde je zdroj ionizujícího záření.
  • Při práci s technickým zařízením a v ochranném pásmu energetického vedení.
  • Při zemních pracích, ale také vrtných, tunelových a studnařských, kde dochází k protlačování a mikrotunelování.
  • V případě pracovních úkonů, kde je vyšší tlak vzduchu.
Konkrétní odkazy k přesnému znění zákonů naleznete na konci této publikace.

Kdo má povinnost zajistit koordinátora BOZP

Povinnost zajistit koordinaci BOZP spadá vždy na zadavatele stavby, který může být též investorem.
Koordinátora BOZP může provádět pouze odborně způsobilá osoba, a to dle zákona č. 309/2006 Sb.
Koordinaci BOZP nikdy nesmí provádět hlavní zhotovitel stavby!

Co koordinátor BOZP nesmí

Koordinátor BOZP nesmí být pod vlivem zájmů jednotlivých účastníků stavby a nesmí být jednostranný ku prospěchu nikoho jiného.
Stejně tak nesmí zasahovat do správného plnění projekčních, technologických, technických a jiných činností.
Koordinátor pouze koordinuje bezpečnost práce mezi jednotlivými pracovníky a dodavateli stavby a nenagrazuje tak činnost odborně způsobilých osob (“bezpečáka“) jednotlivých zhotovitelů.

Jaké jsou fáze a jak koordinace BOZP probíhá

Výkon koordinace BOZP na staveništi je rozdělen na dvě fáze, které obsahují další pracovní činnost, jež jsou uvedeny níže.

1. Přípravná fáze (předrealizační)

  • Zpracování plánu bezpečnosti práce na staveništi.
  • Zpracování právních předpisů o rizicích na stavbě.
  • Celkové posouzení zajištění BOZP a PO při pracovních postupech.
  • Zajištění ohlášení stavby na inspektorát práce.

2. Realizační fáze

  • Koordinování bezpečnosti při práci všech zhotovitelů a spolupracovníků.
  • Kontrolování celkového zabezpečení staveniště.
  • Sledování a dokumentování dodržování zpracovaného plánu BOZP.
  • Pozorování a vyhodnocování všech pracovních činností při stavbě.
  • Příprava a organizace kontrolních dnů BOZP.
  • Vyhledávání nedostatků a navrhování jejich odstranění.
  • Podílení se na přípravě harmonogramu jednotlivých prací.

Podle čeho vybrat koordinátora BOZP na staveništi

Několik praktických a ověřených rad, jakým způsobem vybírat koordinátora bezpečnosti práce na staveništi a jaké základní kritéria by měl splňovat.

  • Koordinátor BOZP musí být vždy odborně způsobilý a musí mít k této činnosti platný certifikát. Certifikát má platnost 5 let a je nutné jeho pravidelné obnovení. V případě, že certifikát pozbyl platnosti, koordinátor nemůže koordinace provádět.
  • Pokud chcete mít jistotu, aby byla koordinace BOZP provedena s maximální kvalitou, podívejte se na reference společnosti.
  • Někdy je také dobré udělat výběr několika referenčních firem a zeptat se na spokojenost s daným koordinátorem.
  • Pokud hledáte spolehlivost a garance, chtějte znát délku praxe v oboru koordinace BOZP.
  • Dobrá komunikace, příjemné a vstřícné vystupování už při prvním jednáním může být též známkou kvalitně poskytovaných služeb.
  • Částečně můžete hledět také na to, zda váš partner používá pro zvýšení efektivity své i vaší práce moderní technologie, jako například stavební software pro koordinaci BOZP – REPORT-SYSTEM.
  • Koordinátor by nikdy neměl být ovlivněn ostatními účastníky stavby.

Odkazy na zákony, které upravují povinnost koordinátora BOZP

Povinnost koordinátora BOZP upravují dva zákony: Předpis č. 309/2006 Sb. a Předpis č. 591/2006 Sb.

Předpis č. 309/2006 Sb.

Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze dne 23.05.2006 s účinností od 01.01.2007.

Předpis č. 591/2006 Sb.

Nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích ze dne 12. prosince 2006.

  • Přesné znění jednotlivých zákonů naleznete v § 1, 7, 8.