Muskuloskeletální poruchy postihují téměř celé lidské tělo, zejména krk, ramena, ruce, záda a nohy. Je dokázáno, že tyto poruchy velmi úzce souvisí s pracovní činností. Jaká jsou postižení, nejvíce riziková práce a jaké příčiny? A jak předcházet těmto zdravotním problémům díky ergonomii práce? Podívejte se na preventivní infografiku.

Globální zdravotní problém

Muskuloskeletální poruchy patří mezi nejčastější zdravotní problémy spojené s prací. Podle EU-OSHA se jedná o velmi vážný zdravotní problém, kterým trpí miliony lidí nejen v celé Evropě, ale i ve světě. Studie naznačují, že se týká značné části všech pracujících v členských státech, přičemž onemocnění se liší podle země. Problémy se však netýkají jen samotných pracovníků, ale také zaměstnavatelů, potažmo jednotlivých států, kterým tyto nemoci způsobují doslova miliardové náklady navíc.

Preventivní INFOGRAFIKA ergonomie práce

Častá postižení

Muskuloskeletální poruchy postihují téměř celé lidské tělo, zejména krk, ramena, ruce, záda a nohy. Většinou se jedná o poškození nebo onemocnění kloubů a jiných tkání.

  • Bolesti zad v souvislosti s přetěžováním nebo po pracovním úrazu.
  • Poruchy horních končetin v důsledku poškození z přetěžování opakovanými pohyby.

Zpočátku mohou vznikat menší zdravotní problémy, které se rozvinou na velmi závažné zdravotní potíže, jež je nutné řešit léčbou. Pokud porucha přeroste v dlouhodobé chronické onemocnění, může vést člověka až k trvalé invaliditě. Pokud máte zdravotní problémy související s muskuloskeletálními poruchami, obraťte se na vašeho firemního lékaře.

Nejvíce riziková práce

Muskuloskeletální poruchy se týkají téměř všech pracovních odvětví a oborů. Některé pracovní skupiny jsou ale ohroženy více. Patří mezi ně zejména:

  • stavebnictví,
  • výrobní průmysl,
  • strojní průmysl,
  • těžební průmysl,
  • zemědělství,
  • lesnictví a rybolov,
  • autodoprava,
  • administrativa,
  • gastronomie,
  • obchody.

Příčiny muskuloskeletálních poruch

Ve většině případů dochází k muskuloskeletálním poruchám až po delší době a navíc v kombinaci více spouštěcích faktorů. Dá se tedy mluvit spíše o dlouhodobém problému, ale ne vždy na to lze spoléhat. Nejčastěji jsou poruchy tohoto typu spojovány s pracovními činnostmi, jako je:

  • manipulace s břemeny – těžké, objemné a těžce uchopitelné předměty, naklánění a vytáčení trupu,
  • příliš namáhavá a těžká práce,
  • nepřirozené/nesprávné držení těla při práci,
  • opakované a prudké pohyby,
  • namáhavé používání horních končetin,
  • dlouhé sezení nebo naopak statické stání,
  • práce ve stísněných a nebezpečných prostorech,
  • práce ve vysoké nebo příliš nízké teplotě,
  • práce bez dostatečného světla,
  • práce v rychlém tempu a vibrace.

„Muskuloskeletální poruchy jsou velmi často způsobeny špatnou organizací a ergonomií práce.“

Muskuloskeletální poruchy ale souvisejí také s riziky psychosociálního charakteru, nejvíce pokud se kombinují s fyzickými riziky, jako je například:

Mohlo by vás zajímat: Stres na pracovišti ovlivňuje zdraví zaměstnanců, ale i ekonomiku

Jak předcházet muskuloskeletálním poruchám

Většina zdravotních problémů způsobených pracovní činností začíná a končí u prevence, tedy předcházení problému. A u muskuloskeletálních poruch tomu není jinak. Proto je důležité vzdělávat zaměstnavatele i zaměstnance a to zejména v oblasti ergonomie práce a pracovního prostředí.

V případě závažných nebo neobvyklých zdravotních problémů vždy doporučujeme navštívit lékaře či jinou odbornou pomoc. Existuje ale celá řada řešení a většina z nich souvisí právě s již zmiňovanou ergonomií práce a pracovního prostředí. Někdy opravdu stačí jednoduchá reorganizace pracovního stolu nebo změna pohybů, a to zejména při zvedání těžkých břemen.

Zaměstnavatel by měl v rámci prevence muskuloskeletálních poruch zajistit zejména tyto dvě základní věci:

  • hodnocení rizik – ideální je hledět na problematiku holisticky a řešit všechny možné příčiny,
  • vzdělávání zaměstnanců – školit je, zapojit do rozhovorů a diskuzí na toto téma, zajímat se o jejich problémy a nabídnout řešení.

Mohlo by vás zajímat: Filozofie a holistický přístup k BOZP

Opomenuty by neměly být ani další důležité preventivní opatření, jako například:

  • sledování zdravotního stavu v dlouhodobém horizontu,
  • prevence únavy,
  • ergonomické pracovní systémy.

„Reorganizujte pracovní stůl a změňte pohyby a způsob práce.“

Existuje celá řada možností, jak změnit své pracovní návyky a způsob, jakým děláte svou práci. A to je právě to, co může zásadně ovlivnit váš zdravotní stav. Jenže problém nastává ve chvíli, kdy to jako zaměstnanec chcete změnit, ale nevíte jak. Proto je velmi důležité řešit situaci primárně s lékařem nebo odborně kvalifikovaným fyzioterapeutem, který má znalosti v oblasti ergonomie práce a pracovního prostředí.

V jednom článku není možné shrnout všechny informace o tom, jak správně dodržovat ergonomii práce, protože se jedná o velmi rozsáhlý obor, ale dáme vám alespoň několik příkladů, abyste měli představu, o čem je vlastně řeč. Někdy stačí opravdu jen uchopit předmět jiným způsobem nebo si upravit ergonomii počítačového pracoviště podle známých a dostupných doporučení.

Infografika: Ergonomie práce