V souvislosti s celoevropským oživením stavebního průmyslu vydala Evropská organizace bezpečnosti práce (EU-OSHA) shrnutí přínosu implementace pokročilých řešení bezpečnosti a hygieny práce se zhodnocením návratnosti takto vložených prostředků. Tato studie s názvem „Cost–benefit analyses of interventions in small and medium-sized enterprises“ je k dispozici online v několika jazykových mutacích, přičemž čeština mezi nimi aktuálně není. Co tedy z aktuálního šetření organizace EU-OSHA vyplývá?

Svým obsahem a zaměřením navazuje tento dokument na podobné studie a šetření, které různé organizace či odborná periodika, zabývající se problematikou bezpečností práce, vytvářejí v prostředí asijských, evropských či amerických firem, s tím rozdílem, že tentokrát se pozornost soustředila na malé a střední podniky v segmentu stavebnictví a výroby.

Malé a střední podniky se významně podílí na pracovních úrazech

Podle interních statistik EU-OSHA se malé a střední firmy podílí na jedné straně až na 67 % celkové zaměstnanosti, nicméně až z 82 % na všech pracovních úrazech.

Rizika, která vyplývají z pracovních úrazů jsou však zároveň pro malé a střední podniky výrazně nebezpečnější, než pro jejich konkurenci z řad velkých firem. Nejde pouze o zraněného zaměstnance a případné kompenzace, které je nutné v takovém případě vyplácet, ale je tu i hrozba vysokých pokut a hlavně dlouhodobě poškozené pověsti dané firmy.

Obě tyto eventuality mohou být pro menší firmu prakticky likvidační, proto se EU-OSHA snaží prosadit nejen větší informovanost majitelů a ředitelů těchto společností, ale také je přimět k větším investicím přímo do konkrétních technických a odborných opatření.

Investice do bezpečnosti a zdraví se vrátí na efektivitě a nízké nemocnosti

Rozličné evropské i národní entity na úrovni odborů, profesních svazů nebo jednotlivých vlád, se po několik desítek let snaží přimět malé a střední podniky k větším přímým investicím do zdravotních a bezpečnostních opatření, ať už se jedná o výcvik zaměstnanců, či nejrůznější technická řešení, jak samotného procesu dané práce, tak i podmínek pro její vykonávání.

Ač je tato snaha čím dál viditelnější, přesto existuje relativně malý počet studií, které by sledovaly konkrétní návratnost vynaložených prostředků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci z pozice malých a středních firem.

Přitom je z tohoto nevelkého počtu (cca 19 studií) patrné, že taková investice zdaleka nemusí být tak dlouhodobá, jak to z prostého součtu nákladů může na první pohled vypadat.

Ze 13 sledovaných případů ve studii EU-OHSAS se totiž u celkem 11 firem povedlo dostat návratnost vynaložených nákladů do ochrany zdraví při práci a bezpečnosti práce do kratšího intervalu než 4 roky, a to v zásadě bez dramatických rozdílů mezi drobným i větším technickým zlepšením.

Případová studie

Jako příklad můžeme uvést litevskou nábytkářskou firmu Staga, která se před několika lety rozhodla investovat do nové systému filtrace vzduchu, která by pomohla snížit množství polétavého prachu v dílnách.

Toto opatření nejen, že přispělo ke zlepšení komfortu zaměstnanců, ale zároveň pomohlo snížit chronické zdravotní potíže všech osob, které se na daném pracovišti nacházejí.

Celkové úspory tohoto opatření byly vyčísleny na částku 450 EUR/zaměstnance/rok (cca 12 000 Kč), díky čemuž se nové opatření zaplatilo již během jednoho roku.

Nejde jenom o návratnost, ale také o zákonné a profesní požadavky

Přestože je rychlá návratnost vynaložených prostředků nepochybně pozitivním jevem, neměla by být jedinou motivací pro zaměstnavatele, proč podobná opatření zavádět.

Obzvlášť u malých a středních podniků je zajištění zdravého prostředí na pracovišti nezbytnou podmínkou pro efektivní řízení dané společnosti a hlavně budování stabilního fondu zkušených zaměstnanců, kteří jsou páteří stabilního růstu. Zkrátka, zdravý, zkušený a spokojený zaměstnanec je pro malý či střední podnik tou nejcennější položkou, proto je dobré jeho zdraví a bezpečí chránit v co možná největší míře.

Základní podobu požadavků na bezpečnost práce určuje v našem prostředí zákoník práce, příslušné vyhlášky a nařízení vlády. Další investice, související s povinností zaměstnavatelů aktivně vyhledávat a eliminovat rizika BOZP, již vycházejí z konkrétní situace dané společnosti, kterou posuzuje buď přímo majitel dané firmy nebo externí dodavatel služeb bezpečnosti práce.

V každém případě je důležité konzultovat jak aktuální stav bezpečnosti, hygieny a ergonomie práce či jakákoliv budoucí opatření i se samotnými zaměstnanci. Jejich názory a náhled na danou otázku totiž mohou být určující pro celé fungování zamýšleného opatření a způsob jeho nasazení do praxe.

Abychom uvedli konkrétní příklad, pak zakoupením certifikovaných ochranných pracovních přileb sice splníte vaši zákonnou povinnost, ochráníte vaše zaměstnance před zraněním, ale pokud tyto nebudou vybrány vhodně pro danou práci (odvětrávání, počet slotů), existuje riziko, že je zaměstnanci nebudou chtít používat a tím se spíše dostanou do nebezpečné situace.

Investice směřujte cíleně a v kontextu dlouhodobé politiky BOZP

Na začátku každého zlepšení pracovních podmínek stojí obecné povinnosti dané zákonem, jako jsou povinná školení bezpečnosti práce nebo povinnost vedení a zpracování dokumentace BOZP, která vám umožní lépe nahlédnout a pochopit jednotlivá rizika bezpečnosti práce či problémů, které mají na kvalitu vykonávané práce obecně negativní vliv.

Studie EU-OSHA radí

Studie EU-OSHA radí při rozvažování investic do lepšího pracovního prostředí soustředit se zejména na plošné zásahy a nikoliv na řešení jednotlivostí – např. celkové zavedení neklouzavých povrchů či pořízení ergonomických sběrných nádob.

Stejně tak doporučuje namísto stanovení zbytečně vysokých cílů produktivity, se soustředit spíše na součinnost zaměstnanců při závádění a realizaci potřebných opatření BOZP.

Je totiž výrazně pravděpodobnější, že dané opatření bude mít pozitivní výsledky, pokud k němu budou vaši zaměstnanci přistupovat pozitivně už od samého začátku.