Sociální dialog je důležitým nástrojem pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Co konkrétně to ale znamená? Jaké výhody to přináší a jaká je úroveň sociálního dialogu v BOZP v Evropské unii?

Obsah článku

Co je sociální dialog – definice

Sociální dialog je definován jako „všechny typy vyjednávání, konzultací nebo jednoduše výměny informací mezi zástupci vlád, zaměstnavatelů a zaměstnanců o otázkách společného zájmu týkajících se hospodářské a sociální politiky“. EU uznává sociální dialog jako jeden z pilířů evropského sociálního modelu.

  • Má různé formy a probíhá na úrovni společnosti (organizace), sektorové, národní a evropské úrovni.
  • Řeší otázky sociálních politik, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), odborná příprava, dovednosti, rovné příležitosti, mobilita, sociální odpovědnost podniků, pracovní podmínky, udržitelný rozvoj apod.
  • Zahrnuje diskuse, konzultace, jednání a společné akce prováděné organizacemi sociálních partnerů.
  • Umožňuje zaměstnaneckým odborům, různým asociacím a sdružením pracovníků podílet se na rozhodování v oblasti sociální politiky na úrovni EU a na odvětvové úrovni.

Evropský sociální dialog má dvě hlavní formy:

  • tripartitní dialog zahrnující veřejné orgány;
  • bipartitní dialog mezi evropskými zaměstnavateli a odborovými organizacemi.

 

Jak sociální dialog zlepšuje bezpečnost práce

Sociální dialog je důležitým nástrojem pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle zprávy z 28. dubna 2022, kterou zveřejnila agentura ILO (tripartitní agentura OSN), bude muset být sociální dialog v celé Evropě posílen. Důvodem jsou změny, které do světa práce přinesl digitální a zelený přechod a zdravotní krize (COVID-19). Měla by být doplněna pevnější pravidla týkající se muskuloskeletálních poruch a psychosociálních rizik vedoucí k závažným nemocem souvisejícím s prací, jako jsou srdeční choroby, mrtvice, rakovina a deprese.

Navzdory posunu v pracovních rizicích, který přinesla digitalizace práce a který vedl k prudkému nárůstu výskytu stresu a stavů způsobených vyhořením nebo ergonomických zranění, ale také k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů, zůstává sociální dialog důležitým podpěrným pilířem BOZP. Kvalita sociálního dialogu se však v různých členských státech liší, takže uplatňování autonomních dohod uzavřených sociálními partnery v oblasti BOZP je někdy v EU nerovnoměrné.

Evropský sociální dialog již přinesl celou řadu zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců na různých úrovních, např.:

Opatření v oblasti BOZP prováděná prostřednictvím sociálního dialogu nejen pozitivně přispívají ke zdraví pracovníků, ale mohou také zlepšit ziskovost podniků a snížit náklady na zdravotní péči a absenci zaměstnanců. Společenské náklady na úrazy a nemoci z povolání se odhadují na 476 miliard EUR nebo 3,3 % HDP EU, což představuje více než polovinu prostředků plánu obnovy.

Pracovní rizika současnosti vyžadující sociální dialog

Robotizace, umělá inteligence, práce na dálku a nové obchodní modely začaly přinášet velké změny do světa práce, což nevyhnutelně ovlivňuje také úroveň BOZP.

Pracovní úrazy začaly ustupovat nárůstu nemocí z povolání. Podle údajů se mezi lety 2000 a 2016 celosvětově zvýšil počet úmrtí na srdeční choroby a mrtvice způsobené dlouhou pracovní dobou o 41 % (srdeční choroby) a 19 % (mrtvice).

Velké riziko současné práce představují deprese a stres na pracovišti, které jsou též na vzestupu – přibližně 17-35 % případů lze připsat práci, což ukazuje na nárůst psychosociálních rizik.

Mohlo by vás zajímat: BOZP.cz – Stres na pracovišti. Řízení pracovního stresu a psychosociálních rizik

Mění se i rizikové faktory fyzického charakteru. Úrazy na pracovišti zaznamenaly mírný pokles, zatímco muskuloskeletální poruchy (většinou způsobené opakovanými pohyby rukou či paží nebo dlouhodobým sezením) zůstávají celosvětově hlavní příčinou pracovní neschopnosti. To poukazuje na skutečnost, že pracovníci nyní méně čelí vysoce nebezpečným situacím, ale místo toho jsou více vystaveni rizikovým faktorům nižší úrovně.

Úroveň sociálního dialogu v EU

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) vytvořila indikátor sociálního dialogu v oblasti BOZP pro členské státy. Tento indikátor se skládá z textových popisů sociálního dialogu a kvantitativních údajů, např. odpovědí na otázky ESENER 2019. Konkrétně se ptá zaměstnavatelů (firem a organizací) daného členského státu na to, zda mají:

  • společný poradní výbor, pracovní fórum apod. (společný poradní výbor, fórum zaměstnanců nebo rovnocenný orgán);
  • zastoupení odborů (uznávaná odborová reprezentace);
  • zástupce BOZP (zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví nebo zástupce pro bezpečnost zaměstnanců);
  • výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví (výbor zástupců BOZP).
Indikátor sociálního dialogu v oblasti BOZP pro členské státy EU

Česká republika, podobně jako Maďarsko a Lotyšsko, patří v sociálním dialogu v otázkách BOZP k nejhůře hodnoceným zemím z celé Evropské Unie.

  • Společná poradna, pracovní fórum apod. – 6 %;
  • Zastoupení odborů – 8 %;
  • Zástupce BOZP – 61 %;
  • Výbor BOZP – 8 %.

Více informací se dozvíte na stránkách EU-OSHA – indikátor sociálního dialogu v otázkách BOZP.

Indikátor sociálního dialogu v oblasti BOZP pro členské státy EU

Zpráva o sociálním dialogu v BOZP od agentury ILO

V dubnu 2022 zveřejnila organizace ILO (International Labour Organization) novou zprávu o důležitosti účinné spolupráce mezi sociálními partnery při prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání. Počínaje ponaučením získaným z pandemie COVID-19 vyzývá k podpoře preventivní kultury bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) založené na účasti a sociálním dialogu. Zpráva zdůrazňuje úlohu sociálních partnerů jako klíčových aktérů při budování preventivní kultury bezpečnosti a ochrany zdraví na vnitrostátní úrovni s přijímáním, prováděním a revizí politických a regulačních rámců pro řešení nových nebo přetrvávajících problémů v oblasti BOZP.

Ke stažení: Enhancing social dialogue towards a culture of safety and health (ILO)

Zpráva poskytuje příklady z pandemie COVID-19, aby zdůraznila, jak funguje sociální dialog, který přispěl k řešení nepředvídaných výzev v oblasti BOZP, jakož i k podpoře kontinuity a odolnosti podnikání.

Pro účinnou kontrolu rizik BOZP, předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání a další zvyšování produktivity by zaměstnavatelé měli zavést spolehlivý systém řízení BOZP jako nedílnou součást organizace. Ten by měl zahrnovat činnosti a procesy, které stanovují, monitorují a vyhodnocují úsilí organizace o udržení pracovníků v bezpečí a zdraví.

Zpráva však také zdůrazňuje, že klíčovým prvkem jejich úspěšné aplikace je zavádění pozitivní kultury BOZP na pracovišti.

Důležitost sociálního dialogu pro dosažení těchto cílů potvrdil i Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), který na svém 566. plenárním zasedání ve dnech 19. a 20. ledna 2022 přijal stanovisko s názvem „Sociální dialog jako nástroj bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“. Zdůrazňuje, že sociální dialog může pomoci předvídat a řídit změny ve světě práce způsobené ekologickými, digitálními a demografickými přechody, zlepšit prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání a být připraven na případné budoucí zdravotní krize.