Odborně způsobilá osoba (OZO). Rozdíly, záměny, požadavky

Obsah článku

• Co je odborně způsobilá osoba (OZO)?
• Rozdíl mezi OZO v PO a BOZP
• Pozor na záměnu OZO s jinými pozicemi
• Požadavky na získání pozice OZO

Odborně Způsobilá Osoba (zkratka OZO) je fyzická nebo právnická osoba, která splnila zákonem stanovené požadavky k výkonu specifických činností, které vyžadují zvláštní odbornou kvalifikaci a znalosti. OZO musí projít procesem odborné přípravy, která zahrnuje vzdělávání, praktické zkušenosti a úspěšné absolvování zkoušky. Její role je často spojená s povinnostmi v oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), požární ochrany (PO), technických zařízení a dalších souvisejících disciplínách.

Mezi nejznámější odborně způsobilé osoby patří např.:

• Odborně způsobilá osoba v požární ochraně (PO)
• Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik (BOZP)
• Koordinátor BOZP na staveništi
• Odborně způsobilá osoba v radiační ochraně
• Odborně způsobilá osoba pro přepravu nebezpečných věcí (ADR)
• Odborně způsobilá osoba pro nakládání s chemickými látkami
• Odborně způsobilá osoba pro nakládání s odpady
• Odborně způsobilá osoba pro ochranu ovzduší
• Odborně způsobilá osoba pro zkoušky těsnosti podle vodního zákona
• Odborně způsobilá osoba pro manipulaci s výbušninami
• Odborně způsobilá osoba pro energetiku
• Odborně způsobilá osoba v oblasti geologických prací
• Odborně způsobilá osoba pro technické revize vodních děl
• Zkušební technik tlakových zařízení
• Odborně způsobilá osoba pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou

Odborně způsobilá osoba (OZO) pro požární ochranu a bezpečnost práce má zásadní význam pro zajištění bezpečnosti osob, majetku a pracovního prostředí v organizacích. Její role je důležitá zejména v prevenci rizik a dodržování zákonů a předpisů. OZO je tedy nepostradatelná pro:

• prevence rizik a ochrana zdraví zaměstnanců,
• snižování ekonomických škod způsobených nehodami a haváriemi,
• zajištění souladu s legislativními předpisy,
• zvýšení bezpečnostní kultury v rámci organizace.

Rozdíl mezi Odborně způsobilou osobou v požární ochraně a prevenci rizik je následující:

Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik (oblast BOZP)

Správný termín zkráceného “OZO v BOZP” je Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Tato oblast pokrývá širší spektrum pracovních rizik a bezpečnost na pracovišti. Řeší prevenci pracovních úrazů, nemocí z povolání, pracovních rizik a vytváří opatření k zajištění bezpečných pracovních podmínek. Zajišťuje identifikaci a hodnocení rizik na pracovišti, stanovuje opatření ke snížení rizik, školí zaměstnance v oblasti bezpečnosti práce, kontroluje dodržování bezpečnostních norem a zpracovává bezpečnostní dokumentaci (např. havarijní plány, záznamy o úrazech aj.).

Odborně způsobilá osoba v požární ochraně (oblast PO)

Správný termín zkráceného “OZO v PO” je Odborně způsobilá osoba v požární ochraně a zaměřuje se výhradně na požární bezpečnost.

OZO v požární ochraně se soustředí na prevenci požárů a zajištění bezpečnostních opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí před požáry. Jejím úkolem je zabezpečit organizaci proti požáru, minimalizovat rizika jeho vzniku a správně reagovat na požární nebezpečí. Má na starosti tvorbu požárně-bezpečnostních předpisů, evakuačních plánů, preventivních opatření, pravidelné kontroly požární techniky a dokumentace o požární ochraně. Také školí zaměstnance v oblasti požární bezpečnosti.

Lidé často zaměňují OZO v BOZP a OZO v požární ochraně s jinými tituly a pozicemi, které mají podobné kompetence nebo názvy. Zde jsou některé z nejčastěji zaměňovaných pozic:

Technik požární ochrany

Technik požární ochrany je nižší kvalifikace než OZO v požární ochraně. Zatímco technik požární ochrany může vykonávat některé činnosti spojené s požární ochranou (např. provádět kontroly a školení), nemá tak širokou odpovědnost a kompetence jako odborně způsobilá osoba. OZO má na starosti komplexní požární dokumentaci, preventivní opatření a celkovou odpovědnost za požární bezpečnost v organizaci. Obě pozice se zaměřují na požární bezpečnost, ale liší se úrovní odpovědnosti a kvalifikace.

Bezpečnostní technik

Bezpečnostní technik je často zaměňován s OZO v prevenci rizik, protože obě pozice se zabývají bezpečností na pracovišti. Bezpečnostní technik má však obvykle nižší úroveň odpovědnosti. Technici často vykonávají praktické kontroly a opatření, ale nenesou plnou odpovědnost za vypracování komplexních plánů prevence rizik, což je hlavní úkol OZO v BOZP. Obě role řeší otázky bezpečnosti práce, ale OZO má širší odpovědnosti a musí mít vyšší kvalifikaci.

Inspektor bezpečnosti práce

Inspektor bezpečnosti práce (např. z oblasti inspektorátu práce) je státní úředník, který kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů ve firmách. Lidé jej mohou zaměňovat s OZO v BOZP, protože obě pozice se soustředí na bezpečnost práce, ale inspektor má kontrolní a dozorovou funkci, zatímco OZO v BOZP je interní odborník zaměstnavatele odpovědný za implementaci bezpečnostních opatření.

Revizní technik

Revizní technik může provádět technické kontroly zařízení (např. elektrických nebo plynových), což může vést k záměně s OZO v BOZP nebo OZO v požární ochraně. Revizní technici se specializují na technické aspekty zařízení, zatímco OZO má na starosti celkovou bezpečnost práce a požární ochranu.

Požadavky na odborně způsobilou osobu (OZO) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a dalších specifických oblastech jsou v české legislativě jasně definovány a zahrnují zejména dosažení určité úrovně odborného vzdělání a praxe. Tyto požadavky se mohou lišit podle konkrétní specializace OZO, ale zde jsou základní aspekty, které platí obecně:

Odborné vzdělání

• Středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání: Většina odborně způsobilých osob musí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, ideálně ve specializovaném oboru (např. technické obory, chemie, strojírenství, požární ochrana, BOZP). Pro některé specializace, zejména pro vyšší stupně odpovědnosti, může být požadováno i vysokoškolské vzdělání.
• Specifické odborné kurzy: Po dosažení požadovaného vzdělání je nutné absolvovat odborný kurz zaměřený na konkrétní oblast, ve které se osoba chce stát OZO (např. kurz pro odborně způsobilou osobu v požární ochraně nebo v prevenci rizik). Tyto kurzy jsou akreditovány a zakončeny certifikací.

Praxe

• Minimální délka praxe: U mnoha OZO je požadována praxe v oboru, která se může pohybovat mezi 3 až 5 lety. Praxe je klíčová zejména pro osoby, které chtějí vykonávat vyšší funkce, jako je odborně způsobilá osoba v požární ochraně nebo prevence rizik. Získaná zkušenost v oboru musí být relevantní a ověřitelná.

Zkouška odborné způsobilosti

• Povinná zkouška: Po absolvování potřebného vzdělání a praxe musí osoba složit zkoušku odborné způsobilosti. Tyto zkoušky provádějí akreditované instituce, například Ministerstvo práce a sociálních věcí (pro BOZP) nebo Ministerstvo vnitra (pro požární ochranu). Zkoušky obvykle obsahují teoretickou část a v některých případech i praktickou zkoušku.
• Obnovení certifikace: U některých OZO je nutné pravidelně absolvovat opakovací zkoušky nebo se účastnit periodických školení, aby osoba zůstala aktuální s novými předpisy a technologiemi.

Další odborné požadavky

• Doplňkové kurzy a školení: Kromě základního odborného vzdělání mohou být požadována i specifická školení, například pro práci s nebezpečnými látkami, manipulaci s výbušninami nebo zajištění radiační ochrany.
• Znalost legislativy: Každá OZO musí dokonale znát příslušnou legislativu vztahující se k její odborné oblasti, včetně zákonů, vyhlášek a norem. Odborná způsobilost zahrnuje také schopnost aplikovat tyto předpisy v praxi.

Mohlo by vás zajímat:

• Odborná a zvláštní odborná způsobilost v hodnocení a prevenci rizik BOZP
• Od roku 2016 se zvýšily požadavky na kvalifikaci OZO a koordinátora BOZP