Nařízení a zákony v oblasti BOZP v České republice musí korespondovat se všemi nařízeními a zákony, která vydává Evropská unie. Strategické priority a cíle, které určuje EU, jsou v ČR součástí Národní politiky BOZP a jsou vždy detailně rozpracovány do konkrétních úkolů. Plnění jednotlivých úkolů je poté sledováno. Tuto úlohu má na starost Rada vlády pro BOZP.

Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byla přijata 23.7. 2008 usnesením vlády České republiky.

Česká republika tímto krokem splnila požadavek Rady EU o společné strategii členských států EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. ČR se zavázala k tomu, že bude společně se sociálními partnery rozvíjet strategii BOZP v oblasti ochrany zdraví při práci v takovém směru, aby byl snížen počet pracovních úrazů a nemocí z povolání. Strategie se má vztahovat zejména na ta odvětví, která vykazují nadprůměrný výskyt nemocí z povolání či pracovních úrazů.

Národní politiku BOZP je možné označit za strategický dokument, který je stěžejní hned pro několik orgánů. Vztahuje se k činnosti Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Vztahuje se také na Český báňský úřad a na další rezorty a úřady, které působí například v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví vojáků z povolání či příslušníků bezpečnostních složek.

Národní politika BOZP jasně definuje všechny strategické cíle a současně také nástroje pro jejich úspěšnou realizaci. Z cílů vychází 10 priorit. Tyto stanovují primární směry a cíle, a to pro konkrétní oblasti národního systému BOZP.

Součástí priorit jsou

  1. Cíle, kterých má být dosaženo v oblasti zkvalitnění prevence rizik a současně i ochrany specifických skupin osob na pracovním trhu i v oblasti přípravy na povolání.
  2. Priority, kterých má být dosaženo v oblasti BOZP co se týče osvěty a vzdělávání.

V dokumentech je zdůrazněna úloha správného nastavení kontrolních i legislativních nástrojů, které mají zajistit dosažení určené úrovně BOZP. Současně je kladen důraz na zajištění dalších potřebných nástrojů, jakým je například dobře nastavený systém úrazového pojištění zaměstnanců. Systém úrazového pojištění přitom patří mezi základní pilíře úspěšného naplnění Národní politiky BOZP. Jeho význam pramení z jeho hlavní podstaty, kterou je poskytnutí peněžních zdrojů pro financování preventivních činností.

Národní politika BOZP a její strategické priority a cíle jsou vždy rozpracovány v rámci

Národního akčního programu BOZP do jednotlivých úkolů. Každý úkol má specifický obsah a je termínovaný. Každý národní akční program je zpravidla dvouletý. Na jeho přípravě se podílí dotčená ministerstva, správní úřady a sociální partneři z Rady vlády pro BOZP. Rada vlády má také za úkol sledovat plnění Národního akčního programu BOZP a vyhodnocovat úspěšnost dosahování určených cílů a priorit.

Evropská komise přijala 6. června 2014 sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014 – 2020.

V dokumentu se jednotlivé členské státy EU vyzývají ke zvážení přezkoumání přijatých národních strategií. Přezkoumání by mělo zohlednit nový strategický rámec EU ve směrech, které strategický rámec určuje.

Na základě této výzvy Rada vlády pro BOZP pověřila speciální pracovní skupinu (složenou tripartitně), aby provedla důkladnou revizi aktuální Národní politiky BOZP. Cílem revize je identifikovat cíle, které je třeba zachovat a současně navrhnout nové. V této oblasti bude kladen důraz především na spolupráci se sociálními partnery a jinými subjekty, které jsou touto věcí dotčené.

Úvod Strategického rámce EU hodnotí současný stav oblasti BOZP a její vývoj. V další části apeluje na členské státy EU třemi výzvami:

  1. Členské státy by měly zdokonalit provádění BOZP tak, aby byla posílena schopnost zavádět účinná opatření pro předcházení rizikům na pracovištích. Opatření by měla současně být maximálně hospodárná. Členské státy by se měly zaměřit především na plnění této povinnosti mikropodniků, malých a středních podniků.
  2. Členské státy by se měly snažit o zdokonalení prevence onemocnění, která souvisí s prací. Měly by také definovat nová i nově vznikající rizika.
  3. Členské státy by se měly zaměřit i na demografické změny a vyrovnat se s nimi.

Aby bylo dosaženo zvýšení úrovně oblasti BOZP, byly stanoveny tyto prioritní cíle:

  • Malým podnikům má být usnadněno dodržování právních předpisů v oblasti BOZP.
  • Je třeba výrazně zjednodušit stávající předpisy.
  • Musí být nastaveny takové nástroje, pomocí kterých bude snadnější vynucovat právní předpisy v oblasti BOZP.
  • Je nutné hlouběji slučovat vnitrostátní strategie.
  • Je nezbytné se zaměřit na nové problémy jako je: Stárnoucí pracovní síla, nově vznikající rizika, prevence onemocnění, která souvisí s prací, nové nemoci z povolání.
  • Měla by být vytvořena informační základna, která bude lépe a efektivněji shromažďovat statistické údaje.
  • Je třeba zlepšit koordinaci úsilí EU s mezinárodním úsilím v oblasti BOZP a je na místě začít více spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 – 2016

Národní akční program BOZP pro období 2015 až 2016 byl sestaven v návaznosti na předchozí Národní akční program 2013 – 2014 a současně se v něm objevuje již část nových opatření, která byla definována v rámci Strategického rámce pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014 – 2020.

Národní akční program BOZP pro období 2015 – 2016 se zaměřuje na oblast problematiky úrazového pojištění, která patřila mezi priority předešlého akčního programu. Má za cíl také celkové zkvalitnění BOZP, a to například v oblasti jako je podpora prevence pracovních úrazů, vzdělávání, výzkum, motivace aj. Prioritou je nastavení úrazového pojištění tak, aby bylo zdrojem financování v oblasti preventivních opatření.

Národní akční program 2015 – 2016 má 7 hlavních priorit:

I. Zavedení efektivního a maximálně funkčního systému úrazového pojištění;
II. Zajištění financování v oblasti BOZP;‘
III. Prevence pracovních rizik;
IV. Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, žáků a studentů;
V. Rehabilitace osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání;
VI. Vzdělávání specialistů v oblasti BOZP;
VII. Výzkum a vývoj.

Národní akční program 2015 – 2016 současně vytváří základní předpoklady k tomu, aby byla nastolena užší a efektivnější spolupráce a koordinace práce mezi všemi zúčastněnými subjekty.

Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Ustanovení Rady vlády pro BOZP bylo jedním z klíčových kroků, který má pomoci naplňování Národní politiky BOZP. Rada vlády pro BOZP funguje jako poradní orgán a současně má na starost sledování průběhu plnění jednotlivých cílů. Založena byla 3. září 2003 usnesením vlády č. 858. Složení Rady je tripartitní – působí v ní zástupci zaměstnavatelů, nezávislí odborníci na oblasti BOZP a zástupci ministerstev. Cílem Rady vlády pro BOZP je kromě koordinace také snaha o prohloubení spolupráce mezi dotčenými subjekty.

Hlavní body činnosti Rady vlády pro BOZP

  • Rada musí projednat a následně doporučit směry postupu naplňování cílů Národní politiky BOZP. Jejím úkolem je i koordinace spolupráce mezi subjekty.
  • Rada vlády pro BOZP také doporučuje a projednává změny v materiálech, které se připravují k projednání v orgánech EU a dalších mezinárodních institucí.
  • Má za úkol projednat a doporučit vhodné změny v oblasti resortních koncepcí BOZP.
  • Určuje priority, které jsou stěžejní pro důslednější dodržování právních předpisů v oblasti BOZP. Cílem těchto opatření má být vyšší úroveň provádění předpisů v oblasti BOZP. Zaměřuje se hlavně na menší podniky.
  • Rada musí reagovat na všechny problémy v oblasti BOZP a doporučit vhodná opatření na jejich odstranění.
  • Do oblasti její činnosti patří i hodnocení účinnosti plnění preventivních opatření v oblasti BOZP.
  • Rada vlády hned na svém druhém zasedání určila 4 své Stálé pracovní orgány a také jejich předsedy.

Rady vlády pro BOZP tedy má

  1. Stálý výbor pro technickou bezpečnost;
  2. Stálý výbor pro legislativu;
  3. Stálý výbor pro vzdělávání a výzkum;
  4. Stálý výbor pro sociální a zdravotní problematiku.

Všechny Stálé výbory mají za úkol: doporučovat Radě postupy při prosazování změn, určovat okruhy priorit pro řešení problémů, pomáhat s identifikací hlavních problémů, podílet se na tvorbě návrhů a materiálů, hodnotit efektivitu nových opatření apod.