V dokumentu jsou přehledně vysvětleny pojmy a instituty jako např. bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), hlavní a vedlejší pracovní poměr, pracovní řád, pracovní cesta a zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením. Opomenuty nezůstaly ani záležitosti pracovněprávních vztahů mezi manžely nebo výše odstupného a odchodného.

Kapitola 1 – Obsah
Kapitola 2 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
Kapitola 3 – Pracovní poměr, vnitřní předpis, pracovní řád
Kapitola 4 – Pracovní cesta a vedoucí zaměstnanci
Kapitola 5 – Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a zaměstnávání manželů a osob blízkých
Kapitola 6 – Skončení pracovního poměru, odstupné a odchodné

Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zahraniční pracovní cestou se rozumí cesta konaná mimo území České republiky.

Zaměstnanec pak koná na pracovní cestě práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na takovou pracovní cestu vyslal.

V případě, že zaměstnavatel vysílá zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval, přičemž zaměstnavatel musí vymezit rozsah takového pověření. Zaměstnanec musí být s tímto pověřením seznámen, ale není vyžadováno, aby s pověřením souhlasil.

Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči tomuto zaměstnanci jménem vysílajícího zaměstnavatele právně jednat.

Celková doba vyslání zaměstnance na pracovní cestu, četnost vysílání ani vzdálenost od místa bydliště či jeho pravidelného pracoviště je zákonem omezena pouze tak, že zaměstnance lze vyslat na pracovní cestu jen na dobu nezbytné potřeby.

Souhlas zaměstnance

Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Vysílání zaměstnance na pracovní cesty je vázáno na souhlas zaměstnance, jinak by se jednalo o nucenou práci. Souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty může být sjednán v pracovní smlouvě, popřípadě i průběžně podle konkrétních potřeb zaměstnavatele. I když zaměstnanec vysloví souhlas s vysíláním na pracovní cesty v pracovní smlouvě, je nutné před každou pracovní cestou brát ohledy na oprávněné zájmy zaměstnance.

V případě, že zaměstnanec odmítne např. z momentálních rodinných či zdravotních důvodů nastoupit na pracovní cestu, ač byl dán souhlas v pracovní smlouvě, nelze toto nenastoupení považovat za porušení pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru. Naopak ale v případě, že povinnost konat pracovní cesty vyplývá z druhu sjednané práce v pracovní smlouvě, např. obchodní zástupci, manažeři, apod., lze bezdůvodný nesouhlas s nastoupením pracovní cesty považovat za nesplňování požadavku pro řádný výkon práce. Zaměstnavatel by pak mohl dát zaměstnanci z takového důvodu výpověď z pracovního poměru.

Zaměstnanec může dát souhlas i konkludentně a to tak, že na pracovní cestu nastoupí.

Těhotné zaměstnankyně i zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do věku 8 let smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého bydliště nebo pracoviště jen se svým souhlasem, souhlasit s takovou pracovní cestou musí dát i osamělé zaměstnankyně a osamělí zaměstnanci, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo 15 let věku, jakož i zaměstnanci, kteří prokáží, že převážně sami dlouhodobě soustavně pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby.

Podmínky pro vyslání na pracovní cestu

Předpokladem pro vyslání zaměstnance s jeho souhlasem na pracovní cestu zaměstnavatelem je určení následujících podmínek:

  • určení místa nástupu a ukončení pracovní cesty;
  • určení místa výkonu práce, tedy místa, kde bude zaměstnanec na pracovní cestě konat práci. Místo je možné určit buďto velice úzce, přesné označení konkrétního pracoviště, nebo šířeji, označením obce, organizační jednotky apod.;
  • určení doby trvání pracovní cesty. Zaměstnavatel určí den a hodinu nástupu na pracovní cestu a den, popřípadě hodinu, ukončení pracovní cesty, může rovněž dobu pracovní cesty rozčlenit na jednotlivé časové úseky;
  • určení způsobu dopravy, tzn. především druh dopravy (pěšky, autobus, vlak, letadlo), lze výslovně určit též použití konkrétního druhu dopravy, je možné stanovit, že volba způsobu dopravy je ponechána na volbě zaměstnance.

Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce

Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v rozsahu a za podmínek, kterou jsou zákoníkem práce stanoveny.

Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při:

  • pracovní cestě;
  • cestě mimo pravidelné pracoviště;
  • cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště;
  • přeložení;
  • dočasném přidělení;
  • přijetí do zaměstnání v pracovním poměru;
  • výkonu práce v zahraničí.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu:

  • jízdních výdajů;
  • jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny;
  • výdajů za ubytování;
  • zvýšených stravovacích výdajů (stravné);
  • nutných vedlejších výdajů (např. poplatky za telefonní služební hovory, parkování, apod.).

Zaměstnavatel je povinen při zahraniční cestě poskytnout zaměstnanci náhradu:

  • stravné;
  • jízdních výdajů;
  • jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny;
  • výdajů za ubytování;
  • stravovacích výdajů v cizí měně (zahraniční stravné);
  • nutných vedlejších výdajů.

Dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů při zahraniční pracovní cestě v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli, nebo doba odletu a příletu letadla při použití letecké přepravy.

Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že taková záloha poskytnuta nebude. Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.

Jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak, je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dní po ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti, která by zakládala právo na cestovní náhradu předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu.

Nedohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec jinak, je zaměstnavatel povinen do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem provést vyúčtování cestovních náhrad a uspokojit jeho práva.

Vedoucí zaměstnanci

Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí ti zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Z ustanovení zákoníku práce vyplývá, že vedoucím musí být pouze zaměstnanec zaměstnavatele.

V praxi se však poměrně často vyskytují situace, kdy zaměstnavatel na základě udělené plné moci pověří jinou fyzickou osobu stanovit a ukládat svým podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomuto účelu závazné pokyny.

Vedoucí zaměstnanci jsou povinni:

  • řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky;
  • co nejlépe organizovat práci;
  • vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
  • zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle zákoníku práce;
  • vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců;
  • zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů;
  • zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.