V dokumentu jsou přehledně vysvětleny pojmy a instituty jako např. bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), hlavní a vedlejší pracovní poměr, pracovní řád, pracovní cesta a zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením. Opomenuty nezůstaly ani záležitosti pracovněprávních vztahů mezi manžely nebo výše odstupného a odchodného. Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění (dále také jen „občanský zákoník“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.
Kapitola 1 – Obsah
Kapitola 2 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
Kapitola 3 – Pracovní poměr, vnitřní předpis, pracovní řád
Kapitola 4 – Pracovní cesta a vedoucí zaměstnanci
Kapitola 5 – Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a zaměstnávání manželů a osob blízkých
Kapitola 6 – Skončení pracovního poměru, odstupné a odchodné
Podrobný obsah
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Všeobecné preventivní zásady
- Struktura BOZP
- Základní právní pravidla péče o BOZP
- Základní povinnosti zaměstnanců
Pracovní poměr
- Závislá práce
- Švarc systém
- Hlavní pracovní poměr a vedlejší pracovní poměr
- Vnitřní předpis
- Závaznost vnitřního předpisu
- Pracovní řád
- Závaznost pracovního řádu
- Pracovní řád a odborová organizace
Pracovní cesta
- Souhlas zaměstnance
- Podmínky pro vyslání na pracovní cestu
- Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce
- Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování
- Vedoucí zaměstnanci
Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením
- Osoby se zdravotním postižením
- Příprava k práci
- Chráněné pracovní místo
- Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
- Zaměstnavatelé a úřad práce
- Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižení
- Zaměstnávání manželů a osob blízkých
- Pracovněprávní vztahy mezi manžely
- Pracovněprávní vztah mezi osobami blízkými
Skončení pracovního poměru
- Skončení pracovního poměru dohodou
- Skončení pracovního poměru výpovědí
- Okamžité zrušení pracovního poměru
- Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
- Skončení pracovního poměru uplynutím doby
- Smrt zaměstnance, smrt zaměstnavatele
- Zvláštní případy skončení pracovního poměru u cizinců
- Odstupné
- Výše odstupného
- Odchodné
- Konkurenční doložka
- Výše odchodného
Související zákony
- Listina základních práv a svobod
- Občanský zákoník
- Zákon o inspekci práce
- Zákon o kolektivním vyjednávání
- Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
- Zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost
- Zákon o přestupcích
- Zákon o zaměstnanosti
- Zákoník práce
Úvod do problematiky
Od 1. ledna 2007 je v účinnosti zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoník práce“). Na rozdíl od právní úpravy obsažené v předchozím zákoníku práce, který vycházel z principu „co není dovoleno zákonem, je zakázáno“, zákon č. 262/2006 Sb. vychází z opačného principu: „Co není zákonem zakázáno, je dovoleno,“ tedy z principu, kterým je ovládáno celé právo soukromé, a který měl do pracovněprávních vztahů vnést tolik požadovanou smluvní volnost a liberalizaci těchto vztahů.
Smluvní volnost v pracovněprávních vztazích je však limitována v tom smyslu, že odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. K odchylné úpravě pak může dojít jednak smlouvou, nebo vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dále platí, že od ustanovení, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.
Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu. Zákoník práce dále výslovně zakotvuje, nelze-li na pracovněprávní vztahy použít zákoník práce, řídí se tyto vztahy občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.
Na pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli se tedy použijí ustanovení občanského zákoníku:
- nevylučuje-li to zákoník práce výslovně, a
- nemá-li zákoník práce vlastní použitelnou úpravu.
Způsob použití právní úpravy občanského zákoníku přitom musí být v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména (i) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, (ii) uspokojivé bezpečné podmínky pro výkon práce, (iii) spravedlivé odměňování zaměstnance, (iv) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a (v) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
Nejnovější komentáře